Africký informační portál - Věcně o Africe

Africký klenot

Publikováno: 4.8.2016

 botswana01

  Prosperita Botswany má (jako u každé jiné země) historické příčiny – základy byly položeny již v dávné minulosti – konkrétně dva nejdůležitější 6. září 1885 a 30. září 1966. Přestože známější je druhé datum (vyhlášení nezávislosti), pro dnešní rozvoj byla první událost mnohem důležitější. Co se tedy odehrálo onoho klíčového dne, který zemi katapultoval do dnešních, na místní poměry, hospodářských výšin?

Bývalé britské Bečuánsko zaznamenalo od získání nezávislosti bouřlivý ekonomický rozvoj, který nemá v afrických poměrech obdoby. Pokud pomineme Rovníkovou Guineu, která svého hospodářského výsledku dosáhla především díky objevení a neustále se zvyšující těžbě ropy, zaznamenala během posledních padesáti let suverénně nejvyšší hospodářský růst na kontinentu – její HDP za toto období rostlo 5x rychleji než v Tunisku, 6,5x než v Egyptě, 8x než JAR a téměř 20x více než v Ghaně. V celkové výši HDP na osobu podle parity kupní síly patří Botswaně 5. místo v Africe – předčí jak ,,ropné emiráty“ Libyi a Alžírsko, tak ekonomického hegemona kontinentu 60. let, JAR.

V již zmíněný den se na jihu Anglie vylodili 3 z 8 náčelníků tehdejších tswanských států, kteří se rozhodli zachránit svoji zemi před Cecilem Rhodesem. Tato ,,nenápadná“ cesta Khamy, Bathoena a Sebeleho měla obrovský dopad na budoucnost země. Když se Bečuánsko stalo v roce 1885 britským protektorátem, obyvatelstvo tuto situaci uvítalo, protože dostalo ochranu před pronikáním dalších Evropanů (především búrů), a současně záruky, že se vláda metropole nebude nijak výrazně vměšovat do vnitřních záležitostí země.

Tato situace se však změnila v roce 1889, kdy začala Jihoafrická společnost pronikat podél jejich východních hranic na sever do Severní a Jižní Rhodesie (dnešní Zambie a Zimbabwe). Výše zmíněná cesta slavila úspěch, za tswanské zájmy se postavil ministerský předseda Chamberlain s tím, že přes Bečuánsko Angličané vybudují železnici. Jiný zábor půdy na tomto území vyloučil, s čímž náčelníci rádi souhlasili.

Třetím faktorem současného úspěchu byla (na tehdejší dobu pozoruhodná) instituce zvaná kgotla – tedy shromáždění všech dospělých mužů, kteří svoji většinou mohli revidovat rozhodnutí panovníka. Na Afriku 19. století pozoruhodná forma ,,pluralitní demokracie“. Také funkce krále nebyla dána dědičně, nýbrž schopnostmi – objevil-li se schopnější vůdce, nahradil současného krále, a teprve poté se vymýšlela nějaká legenda, aby vypadal jako právoplatný náčelník (podle hesla ,,kgosi ke kgosi ka morafe, tedy král je králem z dobré vůle lidu, nikoliv z vůle boží, jako v tehdejší Evropě).

První fáze kolonizace byla pro většinu společností kritickým obdobím, které je na dlouhou dobu poznamenalo. Botswana, díky souhře okolností tomuto tlaku odolala, a tím pádem nebyla zavedena tvrdá vykořisťovatelská správa území, jako v okolních státech, čímž země dostala do vínku předpoklady pro dnešní hospodářskou a společenskou úroveň. Díky své odvaze (a podpoře vlastních obyvatel, která pramenila z pluralitní formy vlády), dokázali tswanští vůdci čelit hrozící trpké budoucnosti zosobněné v postavě Cecila Rhodese.

Krátce po objevení diamantů nechal Seretse Khama (vnuk jednoho ze tří náčelníků) změnit zákon tak, aby nerostné bohatství patřilo státu a nikoliv kmenu, na jehož území se nachází. Tento akt zabránil krvavým surovinovým občanským válkám, které vypukly ve Sierra Leone či DR Kongu. Dalším pilířem prosperity se stalo nařízení vyučovat pouze v jazyce setswana a v angličtina. Díky tomuto prozíravému tahu nevznikl v zemi tribalismus a paralelní společnosti, které by jednotu štěpily. V dnešní Botswaně je společnost díky tomuto přispění homogenní.

Čtvrtý nejchudší stát tehdejší Afriky, navíc obklopený bělošskými režimy (Namibie, JAR, obě Rhodésie), se dnes dostal na hospodářskou úroveň Bulharska či Běloruska. Nikdy nezažil občanskou válku či vojenskou intervenci. V roce 1960 dosahovala ekonomika tehdejšího Bečuánska necelých 14% úrovně JAR, 2014 již tuto zemi předčila s úrovní 123%. Ve srovnání se Středoafrickou republikou jsou dosažené výsledky ještě pozoruhodnější – ze 77% byla katapultována na neuvěřitelných 2 642% středoafrické úrovně! Základ této prosperity byl položen jednoho krásného zářijového dne roku 1885, když na jihu Anglie…


file not found1223