Čertík v krabičce; tak by se dala nazvat současná situace v Burundi. Něco tam je, ale nikdo si netroufne odhadnout, co přesně a kdy to vyletí. Co ale lze říct s jistotou, je fakt, že Pierre Nkurunziza už není prezidentem. Ve středu 13. 5. vzala situaci do svých rukou armáda, prezidenta a vládu svrhla a skrze obsazenou rádiovou stanici prohlásila, že vůle lidu je vykonána. Burunďané několik týdnů protestovali proti Nkurunzizově protiústavní kandidatuře na třetí funkční období, na dvacet jich při střetech s policií přišlo o život, 50 tisíc lidí ze strachu z násilí ze země uteklo.

Lidé protestující proti třetí kandidatuře Pierra Nkurunziza pod dohledem policie, jež je údajně na prezidentově straně. Zdroj: youtube.com

Armáda stála po většinu času na straně lidu a při demonstracích jej bránila proti zásahům policie. Soukromé zdroje uvádějí, že Burunďané v puč, provedený armádou, tajně doufali. Ústavní soud totiž prezidentovu kandidaturu bez problémů posvětil, a East African Community (EAC) se doposud neměla k razantnější odpovědi. Té se Burundi mohlo dočkat právě včera; kvůli událostem v Bujumbuře však k jednání lídrů východoafrických států v Dar es Salaamu nedošlo. Nkurunziza označil celý puč za vtip a hodlá jeho aktéry postavit před spravedlnost. Otázkou je, zda se mu to podaří; letiště v Burundi bylo zablokováno a ani večerní prezidentský let nedostal povolení k přistání. Nkurunziza se tak byl nucen vrátit zpět do Tanzanie, kde v minulých dnech probíhala diplomatická jednání v rámci EAC.

,,Situace je pod kontrolou, žádný státní převrat se v Burundi nekoná“ píše na svém Twitteru prezidentský úřad Burundi

Sesazení prezidenta v době, kdy je na zahraniční návštěvě by se ostatně dalo označit za africkou specialitu. Jedním z nejznámějších případů je puč proti prvnímu ghanskému prezidentovi Kwamemu Nkrumahovi v roce 1966, který se odehrál během jeho státní návštěvy Severního Vietnamu a Číny.

Burunďané oslavující armádní pokus o puč. Zdroj: youtube.com

V případě Burundi v současné chvíli nezbývá než vyčkávat, stejně jako vyčkávají místní lidé. Generál Godefroid Niyombare, stojící v čele armády, deklaroval v první řadě snahu dojít v poklidu k volbám, jejichž férovost se pokusí zaručit. Nezdá se tak, že by motivací armády bylo uzurpování moci. Situace je nicméně velice křehká a může se snadno zvrtnout. Burunďané přesto slaví, jejich hlas byl konečně vyslyšen.