V poslední době často slýchávám o věci, která mi byla donedávna takřka cizí. Ne že bych nevěděla o masivním kácení deštných pralesů a vymírání biodiverzity v celé rovníkové oblasti, ale o palmovém oleji jsem četla zřídkakdy a nikdy jsem mu nevěnovala velkou pozornost. Není to tak dlouho, co se s tímto fenoménem „roztrhl pytel“. Aniž byste věděli, běžnými potravinami denně zabíjíte hektary přírody, které nenávratně mizí. Východisko je samozřejmě těžce dosažitelné, ale lidé už postupně začínají získávat povědomí o tomto tématu a vznikají i různé kampaně proti palmovému oleji. Možná vás překvapí, že spojitost má tato jedná velká katastrofa i s černým kontinentem.

Kde se vzal, tu se vzal palmový olej

I přestože se o palmovém oleji začalo mluvit až v poslední době, na světě není žádnou novinkou, ba naopak. Palma olejná, tropický strom, z jehož oplodí se získává palmový olej, je původem ze západní Afriky. Jejím domovem je celá oblast mezi Angolou a Gambií, odkud se ve 20. století vyvezla do jihovýchodní Asie, kde se začala pěstovat ve velkém.

Zdroj: www.egyptianstreets.com

Postupem času se přišlo na to, že pěstba takovéto superplodiny je opravdu výhodná. Nijak nenáročná péče, minimum chemikalizace a dobré podnebí tamějších států (mezi největší producenty palmového oleje patří Indonésie, Malajsie, Thajsko, Kolumbie, Nigérie, Papua Nová Guinea a Ekvádor), se zdály jako výborná volba. Tato žlutá tekutina se začala používat v potravinářství (statistiky ukazují, že je palmový olej obsažen ve více než polovině potravinářských výrobků), uchytila se také jako biopalivo a přísada do všech dalších důležitých produktů, jako například  kosmetických přípravků nebo čističů.

Na zmar nepřišly ani ostatní části z tohoto tropického stromu, palma olejná totiž produkuje i jakousi mízu, která se pro svou sladkost začala přidávat do některých nápojů. Listy a dřevnaté stonky palmy olejné se samozřejmě také zpracují – domorodci z nich pletou košíky a do celého světa se vyváží i jako stavební materiál. Dokonce se ukázalo, že palmový olej je nejlevnější variantou všech světových olejů. No, co víc si přát?

Velkoplošná likvidace přírody = uspokojení spotřebitelů

Pro celosvětovou produkci však nestačily prostory malých rodinných farem, a tak se začalo s masivním likvidováním tropických pralesů, které poskytly stovky hektarů pro „tak potřebnou“ surovinu.  Již v roce 2009 poukázal britský deník Independent na fakt, že až 85 %  světové produkce palmového oleje poskytují pouze ostrovy Sumatra a Borneo.

Zdroj: www.stoppalmovemuoleji.cz

Rozpínavost nadnárodních společností však nezná meze. A o to víc, když jdou výrobky na odbyt. Jenže jako je známo, s jídlem roste chuť.  V roce 1984 palmové plantáže čítaly 1 500 km², dnes se odhadují až na 150 000 km². V roce 2013 činila celková produkce 56,2 milionů tun palmového oleje. Do České republiky se každoročně doveze cca 30 000 tun palmového oleje. Od 80. let vymizelo až 20 % deštných pralesů. Následné ekologické dopady jsou hrůzné.

Umírají lesy, zvířata, ale i lidé

Kvůli lidské nenasytnosti a modernímu způsobu života přicházíme o to nejkrásnější z naší planety. Mizí celé ekosystémy, je hrubě narušena klimatická rovnováha. Kvůli hnojivům je znečišťována struktura půd a podzemních vod. Navíc tyto velkoplošné oblasti podléhají pod nejrychlejší a nejjednodušší cestou – vypalováním. Do ovzduší unikají mnohé skleníkové plyny.

Zdroj: www.sebevedomarodina.cz/palmovy-olej-nechceme

Kvůli palmovému oleji ročně vymírají i vzácná zvířata, odhaduje se, že až 5 000 orangutanů. Pokles populace se u orangutana bornejského uvádí o více než 50 % v průběhu za posledních 60 let, u sumaterského o 80 % za posledních 75 let. V mnoha případech jsou však zvířata i pronásledována a krutě pobíjena. Není divu, že se mláďatům těchto tvorů začalo přezdívat „olejoví sirotci“.

Obětmi palmového byznysu se stávají ale i místní lidé. Palmové plantáže jsou většinou zakládány na soukromých pozemcích bez souhlasu jejich majitelů. Oblastem vládne korupce, jsou porušována územní, ale i lidská práva. Palmové společnosti mají konexe i v armádě a nebojí se bezdůvodného zatýkání a mučení.

Zajímavostí je i vědecká teorie, kterou uvádí odborný časopis Environment and Planning. Ten dává do souvislosti přehnané pěstování palmového oleje a epidemii eboly. V těchto letech totiž stouply počty plodožravých netopýrů kaloňů, kteří ebolu měli rozšířit. Mimojiné, zvýšená konzumace palmového oleje způsobuje značné kardiovaskulární potíže.

Možnosti řešení 

Východisko z této velké katastrofy není však úplně jednoduché. Všemu vládne obchod, a pokud se nezmění myšlenka konzumního životního stylu a obvyklé potraviny, které si dokážeme vypěstovat v naší zemi nebo v její bezprostřední blízkosti, se budou i nadále dovážet z několika tisíc kilometrové vzdálenosti, bude návrat k původním hodnotám opravdu těžký.

Zdroj: www.stoppalmovemuoleji.cz

Kupříkladu, nedávno jsem narazila na pažitku dovozenou až z Keni. Co by tomu řekli naše prababičky? Lidé si postupem času zvykli, vždyť člověk si postupem času zvykne na cokoliv, ale abychom zavírali oči před takovou hrozbou, se mi nelíbí.  A tak se ptám, jakou hodnotu má pro nás palmový olej v obvyklých zbytečnostech vs. nenahraditelné krásy přírody? Samozřejmě nejsem nijak zaujatá a vím, že se jedním článkem nic moc nezmění a život půjde dál, ale v jaké pak formě?

Kvůli tomu všemu začínají vznikat různé kampaně (hlavní iniciativu vede Koalice proti palmovému oleji) a lidé čím dál tím více zkoumají, co vlastně jí a snaží se najít určitou alternativu, která alespoň méně ohrožuje to všechno kolem nás. Jediným možným řešením je právě využití místních olejů ze slunečnice a řepky, podpora místních zemědělců.  To vše ale závisí na mnoha dalších faktorech a ukáže to pouze čas. Hlavní je ale to, že pomoci můžete i Vy.

Zdroj: 

• www.stoppalmovemuoleji.cz
• časopis Lidé a země / 12/2015 – Váš koncern vás zdraví