Africký informační portál - Věcně o Africe

Lingvistický speciál o Africe

Publikováno: 31.1.2016

Když jsem byla malá, myslela jsem si, že se v Africe mluví africky. V dobách, kdy jsem o černém kontinentě neměla žádné ponětí, jsem si ve svých vidinách představovala primitivní kanibaly honící se za divotvornou zvěří a nekonečné duny písku společně s barvitými šperky, které vám nutí od ucha k uchu usmívající se kupci. To vše ale nemělo až tak daleko od pravdy. Na druhé straně jsem se mnohdykrát zamýšlela nad významem všech těch zvláštních názvů, které jsem si vůbec na hodinách zeměpisu nemohla zapamatovat. Napadlo vás někdy, proč se Afrika jmenuje Afrika? Často mě napadaly myšlenky, že přeci tak jako například Praha, která vznikla od slova práh nebo Amerika „nesprávně“ pojmenovaná po Amerigo Vespuccim, musí být přece i zde nějaké vysvětlení původu tak nezaměnitelných názvů. A proto vám dnes přináším lingvistický speciál o Africe, který vám pomůže ucelit všechny poznatky, poodhalit krásu libozvučných jmen a zamyslet se nad tím, že mnoho z nich se každou dobu vyvíjí, ale také zaniká.

Africké jazyky aneb kdopak to mluví

Afrika je nesmírně bohatá na veškeré jazykové prostředky, mluví se zde totiž více než 2 000 jazyky. Mezi ty úřední se sice řadí i některé ze starého kontinentu, tedy převážně angličtina, francouzština či portugalština, ale díky početným kmenům, které se v Africe formovaly již odedávna a stále zde zaujímají velkou komunitu a vlastně vytváří jakousi osobní identitu, se v tamějších oblastech setkáte především s místními jazyky a vlastními nářečími.

Po celém jižním cípu Afriky se totiž mluví afrikánsky. Překvapivě je to pro nás jazyk velmi blízký, srozumitelný, a to protože vznikl za dob osídlování, tedy někdy už v 15. století. Právě díky svým nizozemským osídlovatelům nejvíce afrikánštinu ovlivnila nizozemština . Dnes ji používá bezmála 7 milionů lidí.

Nejvíce Afričanů (asi 150 milionů) ale hovoří arabsky, přičemž zde existují značné rozdíly mezi spisovnou arabštinou a regionální, hovorovou. Spisovná arabština se jen málo liší od jazyka muslimské posvátné knihy – Koránu. Dále se s ní setkáme i v klasické arabské literatuře, poezii. Aktivně ji tedy ovládají pouze vzdělanci a výše postavení hodnostáři. V některých zemích, např. v Libyi se ale klade na striktní dodržování spisovné arabštiny, a to nejen na úřadech. V jednotlivých hovorových verzích jazyka se objevují větší odchylky, které byly ovlivněny především postupným osídlováním, modernizací a dalším působením jazyků, např. latiny. Není tedy výjimkou, že si Arabové žijící v různých zemích černého kontinentu v podstatě navzájem vůbec nerozumějí. Arabštinou se tedy domluvíte po celém severu Afriky, ale i v některých ostatních zemích, kde ji také dozajista využijete.

Pokud bychom ale hledali opravdu původní africký jazyk, kterým dnes hovoří nejvíce mluvčích, byla by to určitě hauština. Tou mluví až 50 milionů lidí, a to v severní Nigérii, jižním Nigeru a v podstatě i v dalších zemích okolo Guinejského zálivu. Náš přední afrikanista Petr Zima vydal i odbornou učebnici tohoto zajímavého jazyka.

200px-Ethiopic_genesis

ukázka amharštiny / Zdroj: wikipedia.org

Již první cestovatelé tvrdili, že Afriku je možné procestovat napříč a domluvit se pouze třemi jazyky, tedy arabštinou, hauštinou a svahilštinou. Svahilština je jakási směsice bantusko-arabsko-anglických jazyků, ohromí vás tedy svým nefalšovaným africkým původem, který byl ovlivněn těmito dalšími jazyky, jež se používaly při koloniálním obchodu s Evropou a Asií. Hovoří jí až 80 milionů lidí, a to převážně na východě Afriky. V dnešní době patří mezi dynamickou, stále rozvíjející se mluvu, která vyvíjí nové dialekty a slangy tohoto libozvučného jazyka.

Nejzajímavějším jazykem Afriky je bezesporu amharština, ta totiž vyniká svým zdobným písmem. Používá se především v Etiopii a ovládá jí až 25 milionů lidí.

Pro snazší orientaci jsem si ale pro vás připravila seznam těch nejznámějších afrických jazyků. Dělíme je do čtyř následujících skupin:

 

1.) Afroasijská jazyková rodina 

Ta nese až 240 jazyků celé severní a západní oblasti Afriky společně s částí zvanou Sahel (jižní okraj Sahary), kterými hovoří přinejmenším 252 milionů tamějších obyvatel. Afroasijská jazyková rodina se dále dělí na semitské, berberské, kušitské a čadské jazyky. A aby toho dělení nebylo málo, tak se semitské jazyky dále rozdělují na severozápadní (hebrejština, asyrština) a jihozápadní větev, která obsahuje jazyky arabské (arabština) a jazyky etiopské (tigriňa, amharština). Mezi jazyky berberské patří tuaregština, kabylština nebo tamazight, mezi kušitské například somálština či afarština a mezi čadské hauština.

2.) Konžsko-kordofánská jazyková rodina 

Je bezesporu nejpočetnější jazykovou skupinou celé Afriky. Hovoří jí až 350 milionů mluvčích a domluvíte se s ní po celé subsaharské oblasti. Dělí se na jazyky západoatlantské (fullština, wolofština), mandejské (malinke, bambara), voltské zvané „gru“ (mosijština), guinejské zvané „kwa“ (jorubština, ibština, akanština, eweština), adamauské (sango), benue-konžské (svahilština, kikuju, rwandština, kirundština, konžština, ňadža, lubština, zuluština, sothština, čuvanština, svazijština, xhosa, tsonga, venda, bemba, šonština, ndebelština), mandingské (bambara) a kordofánské (katla, masakin).

3.) Nilosaharská jazyková rodina 

Téměř sty jazyky hovoří více než 30 milionů lidí v Čadu, Súdánu, Etiopii, Ugandě, Keni a severní Tanzánii. Jsou to jazyky saharské (songhajština), nilotské (nubijština, masajština) a ostatní nilosaharské jazyky východního a centrálního Súdánu.

4.) Khoisanská jazyková rodina 

Je nejméně početnou skupinou, která zahrnuje asi 15 jazyků, jež využívá okolo 360 tisíc lidí v jižní oblasti černého kontinentu. Jsou to především jazyky původní, tedy prvních černošských kmenů (Hotentotů a Křováků). Ti hovořil jazyky khoi a san. Dalšími, o něco méně známými jazyky, jsou hatzapština, sandawština a namaština.

Vymírání afrických jazyků, právě teď

k

mapa kriticky ohrožených afrických jazyků / Zdroj: UNESCO.org/languages-atlas

Na světě se mluví více než 7 000 jazyky, z toho třetina náleží právě černému kontinentu. Zajímavostí je, že se v Evropě používá pouze 300 jazyků a také nejméně polovina lidstva je bilingvní, tzn. používá dva jazyky jako rodné. Ale statistiky ukazují, že desítky jazyků ročně nenávratně mizí a právě tento fakt se týká především mnoha malých afrických kmenů.

Organizace UNESCO nedávno vydala Červenou knihu ohrožených jazyků, kterou pravidelně online aktualizuje a zaznamenává stupeň ohrožení nebo konečné vymření jazyka. Vždy jsem si myslela, že se ohrožení týká starých jazyků, kterými dnes mluví několikačlenné rodiny zaostalých kmenů, ale když jsem si zobrazila mapu, ihned mě překvapilo, že právě opak je pravdou. Ohrožené jazyky totiž mnohdy neovládají kmeny, ale pouze jednotlivci, kteří se od svého původu jaksi distancovali a začali mluvit nějakým dalším jazykem a ten původní nebyl předán, protože se kvůli pohybu a jakési modernizaci vynutil ovládat jen úřední jazyk dané země.

Tak třeba například na severu Nigérie zbyli pouze dva lidé, kteří mluví jazykem luri, v nedalekém Kamerunu používají jazyk „njerep“ čtyři lidé. Takové ohrožení se netýká ale pouze méně rozvinutých zemích, Například v Maroku postupně vymírá jazyk původních obyvatel pohoří Rifu – „ghomara“, zná ho pouze necelá stovka lidí. Na severu Jihoafrické republiky žijí poslední tři sestry, kteří hovoří původním jazykem Sanů (Křováci) – „n|uu“. Společně s lingvisty se snaží o záchranu pomocí zapisování abecedy, základní gramatiky a frází tohoto „mlaskavého“ jazyka, který byl bílými osídlovateli za dob kolonizace považován za podřadnou mluvu.

Je neuvěřitelné, že některé minoritní kmeny v Africe využívají i tzv. bubnové jazyky. Tak například Dyulové na západě Afriky se umí touto speciální řečí pomocí štěrbinových gongů dorozumět i na vzdálenost 12 kilometrů. Bohužel i tento tradiční výjev africké kultury pomalu ustupuje a jednou úplně vymizí.

Významy africký názvů anebo proč se Afrika jmenuje Afrika a Burkina Faso Burkina Faso

Většina teorií je samozřejmě rozporuplná, znalci se vlastně pouze domnívají, že právě onen význam by mohl být tím pravým objasněním, protože z takových dob nejsou dochovány mnohé důkazy. Ale proč se nezkusit zasnít a nepředstavovat si, jaké to tehdy mohlo být a co tomu všemu vlastně mohlo předcházet…

Afrika 

Název černého kontinentu může mít hned několik významů. Podle mnohých se začalo Africe říkat již od dob antického Řecka, kdy nejvzdělanější národ té doby vynikal i v mořeplavectví. Jejich lodě dorazily k pobřeží dnešního Tuniska, které obývaly kmeny Aferů. Když Řekové spatřili duny písku do dáli táhnoucí se Sahary, domnívali se, že je takový i zbytek celé oblasti. Kontinent nazvali právě podle domorodců, tedy „africa terra“ – „Země Aferů“, jejichž název – Aferové – pochází z arabského „afer“, tedy prach.

Druhá teorie zase předkládá název kontinentu jako označení z řečtiny, tedy „aphrike“, které můžeme doslova přeložit jako „bez chladu“. I třetí teorie se přiklání k označení kontinentu spíše z jakési klimatické stránky, podle které latinsky „aprica“ znamená „slunečný“, nebo „africus“ – „pouštní vítr“.

Někteří lingvisté zase považují za věrohodnější pouze kořen slova „afri“ získaný z pojmenování kmene Afridů, kteří obývali taktéž severní Afriku, ale v části Kartága dobytého Římany až během punských válek. „Afri“ má mít totiž původ v berberském slově, které znamená jeskyně. Přípona „-ca“ má pak stejný význam jako slovo země.

O hypotéze pojmenování Afriky se přelo i mnoho jednotlivců bez lingvistického vzdělání. Tak například během 1. stol. n. l. historik Flavius Josephus tvrdil, že je název převzat ze jména Abrahamova vnuka, Efera, jehož potomci pak měli osídlit dnešní Libyi.

Je ale možné, že slovo pochází z úplně jiného soudku, a to z egyptské, tedy moderní arabštiny, kde slovo „af-rui-ka“ znamená rodiště.

Severní Afrika

Súdan   

Země, kterou zmítá občanská válka a odedávna špatná politická situace, bývá doopravdy považována za jednu z nejnebezpečnějších oblastí Afriky. Cestovatelé, kteří se vydali do tamějších končin ale tvrdí, že se jedná o krásnou zemi plnou bohaté architektury, nádherné přírody a velmi přívětivých a skromných lidech. Původ slova Súdan má pocházet z někdejšího pojmenovaní bilād as-sūdān, tedy „Země černých obyvatel“.

Tunisko   

Název země, která v dnešní době zažívá obrovský úpadek cestovních příležitostí kvůli nedávným teroristickým útokům, pravděpodobně nese jméno po punské bohyni Tanith. Další možnou teorií je i původ slova z berbeštiny, tedy ze slova „tns“, které znamená tábor. Pro mnohé obchodníky s karavany totiž tato oblast doopravdy mohla sloužit jako místo k odpočinku.

maghrib

někdejší mapa Maghrebu společně s městem al Jaza’ir / Zdroj: bigthink.com

Alžírsko 

Dozajista znáte arabskou televizní stanici Al-Džazíru. Ta je stejně jako země kávy pojmenovaná z arabského slova, které označuje ostrov, poloostrov nebo meziříčí.

Maroko   

Této královské zemi plné mnoha kontrastů se dříve také přezdívalo Království Západu, arabsky al-Mamlakah al-Maghribiyyah (od toho pojmenování Al Maghreb pro část severní Afriky – Saúdové považují tyto země za bránu orientu na západ). Původ Maroka ale spíše pochází ze slova „Marrakesh“, berbersky „Mur N Akush“, které znamená „Země Boží“.

Západní Afrika

Benin 

Podle dřívějších kmenů Bini se snad pojmenoval i tento stát.  Je zcela možné, že význam slova má původ i v arabštině, kde znamená „synové“. Dříve se státu říkalo Dahomé.

Burkina Faso   

Do roku 1984 nesl stát pojmenování z dob kolonialismu, tedy Horní Volta. Poté se zemi říkalo již jen „Země spravedlivých“. Mnohdykrát se zde také setkáváme s problémem u skloňování – bez Burkiny Faso nebo Burkina Fasa? Obě možnosti jsou však správně.

Gambie

Lingvisté se pouze domnívají, že původ tohoto slova má nejmenší stát Afriky podle zkomoleniny „ba-dimma“, což v tamějším kmenovém nářečí znamená řeka.

Ghana   

Jméno jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik západní Afriky pravděpodobně patřilo někdejšímu kmenovému náčelníku. „Ghana“ v tom případě měla představovat i jakýsi královský titul, který měl onen muž obdržet.

Guinea  

Název „guinea negro“ mělo v 18. století představovat jakousi opovrhlivou přezdívku zdejších italských obchodníků. Někteří lingvisté se ale domnívají, že pojmenování pochází spíše z tuaregského „aginaw“ – „černoši“.

Mali   

Oblast měly v někdejších dobách osídlit kmeny Malinké, odtud pravděpodobně i pojmenování pro dnes militarizovanou zemi, kde působí i naše armádní jednotky.

Looking-from-Mauritania-to-Senegal-across-the-Senegal-River-001

hranice tvořená řekou Senegal / Zdroj: cgiarweb.s3.amazonaws.com

Senegal   

V domorodém jazyce mělo představovat slovo „senegal“ splavnou řeku. Stejnojmenný tok dnes tvoří státní hranici s Mauritánií.

Sierra Leone   

V 15. století sem začali proudit první portugalští cestovatelé. Protože zemi pokrývá značná část Guinejské vysočiny, právě oni měli tuto oblast pojmenovat podle španělského „sierra“ (pohoří) a „leon“ (lev), tedy „Lví hory“.

Střední Afrika

Demokratická republika Kongo   

Země je samozřejmě pojmenovaná po druhé nejvodnatější řece světa. Původ slova „Kongo“ sahá již do hluboké minulosti, kdy bantuské kmeny této oblasti doslova přezdívali „Řeka, která teče z hor“,

Východní Afrika

Keňa   

Název jedné z nejnavštěvovanější subsaharských zemí je pravděpodobně odvozen z domorodého výrazu „Kikuyu Kirinyaga“ či „Kere Nyaga“ – zasněžená hora“, které se odkazuje na Mount Kenya, druhou nejvyšší horu Afriky, která dosahuje 5 199 m. n. m. a vrcholky jsou častokrát pokryté sněhem.

Tanzanie 

Pojmenování země bohaté na biodiverzitu vniklo spojením slov „Tanganika“ a „Zanzibar“. Koncovka „-ia“ vyjadřuje zemi.

Uganda   
Ve svahilštině znamená slovo „u“ země. Přidáním slova „ganda“ se odkazují domorodci na svůj vlastní majoritní kmen.

Eritrea  

Zemi, odkud v dnešní době proudí nejvíce afrických uprchlíků a jejíž situaci se dá srovnávat s tou v KLDR, pojmenovali někdejší kupci podle řeckého „erythros“, což znamená rudý (odkaz na tamější Rudé moře).

Etiopie  

Zemi nejen přírodních kontrastů pojmenovali snad staří Řekové, „aithiopia“ znamená totiž „zuhelnatělá pleť.

Jižní Afrika

Lesotho 

Malé vnitrozemské království na území Jihoafrické republiky nese pojmenování podle svých původních kmenů Sotho nebo Basotho.

Malawi   

Zemi, kterou se táhne Velká příkopová propadlina, pojmenovali domorodci „planoucí voda“, což je zřejmě odkaz na odraz slunce právě na hladině jezera Malawi.

Namibie  

Někdejší německou kolonii pojmenovali podle slova „nama“, které samozřejmě znamená poušť. Podle legendy je doslovný význam tohoto slova „místo, kde nic není.“

Botswana   

Území bylo pojmenováno podle největší etnické skupiny Tswana nebo Batswana. Traduje se, že slovo „tswana“ znamená „stejný“ nebo „podobný“ a že se tak odkazuje k lidem, kteří na tomto území zbyli poté, co část stejného etnika tuto oblast opustila.

Zimbabwe   

Země, která si v minulém století prošla nejen jednou z největší hyperinflací na světě, si musela projít i mnohými změnami v názvu (Federace Rhodesie a Ňaska, Rhodesie, Zimbabwe-Rhodesie, …), politickými zvraty, hrůzovládou a korupcí Roberta Mugabeho, jehož důsledky jsou znatelné dodnes. Nádherná země plná velkých přírodních krás a nečekaně i mnohými spojitostmi s naší republika však byla pojmenování po domorodém výrazu „shona dzimba dza mabwe“ nebo „zimba we bahve“.

rich18n-1-web

výjev z doby krále Musa / Zdroj: nydailynews.com

Oba výrazy znamenají „dům z kamene“ a samozřejmě se odkazují na národní pýchu – Velké Zimbabwe, tedy ruiny dřívější pevnosti, která byla té doby jednou z největších říší Afriky.

Mosambik   

Mnoho lingvistů se pře o jasný původ slova. Jedni tvrdí, že vzniklo zkomoleninou arabského slova „musa malik“, které se odkazuje na bývalého afrického krále Musa. Druhá teorie spíše připouští pojmenování země po Mouzinhovi de Albuquerque, portugalském kolonistovi z 19. století.

Africké jazykové střípky

Velkou zajímavostí ze světa africké jazykovědy je, že Joseph Greenberg, významný lingvista specializovaný právě na africké jazyky, studoval při Pražském lingvistickém kroužku, jehož učení ho velmi ovlivnilo. Krátce poté uvedl třídění afrických jazyků do rodin, které jsem si již představili.

Předchůdcem zvláštního etiopského písma, které se dnes využívá v amharštině, byl zápis z jazyku „ge’ez“. Původ má v arabštině a dnes ho využívá již jen Etiopská pravoslavná církev Tewahedo.

A pokud máte oblíbenou značku Reebok, jistě vás překvapí, že název této módní firmy, která vyrábí převážně sportovní oblečení a obuv, pochází z afrikánštiny – znamená „gazela“.

Africké jazyky v srdci Evropy

Na českém trhu samozřejmě existuje několik publikací a učebnic afrických jazyků, ale jejich počet je opravdu zanedbatelný. Osobně mám ve svém repertoáru Jazykový průvodce: Afrika, který vydalo nakladatelství Lingea. Stručně a jasně vás provede základními frázemi egyptskou arabštinou, svahilštinou, afrikánštinou, amharštinou a hauštinou a nabídne i mnoho zajímavostí z tamějšího života a praktických informacích.

Některé instituce či soukromníci zde nabízejí i výuku afrických jazyků. Pokud se ale doopravdy rozhodnete pro takové studium, vězte, že nejlépe vás intonaci naučí místní domorodci, čas, vytrvalost a opravdová láska a zaujetí k Africe.

Zdroj:

  • LINGEA. Jazykový průvodce: Afrika. 2013.
  • www.zemepis.com/obyvafriky.php
  • www.etymonline.com

file not found1223