Africký informační portál - Věcně o Africe

Překážky v mezinárodním uznání státu Somaliland

Publikováno: 9.7.2017

Somaliland je de facto nezávislý, avšak mezinárodně neuznaný státní útvar, který se nachází ve strategicky významné oblasti tzv. Afrického rohu. Přestože splňuje základní podmínky pro uznání nezávislosti, stále zůstává součástí nestabilního Somálska. Jaké faktory vedou k odmítavému postoji mezinárodního společenství? 

Historie Somalilandu sahá do roku 1884, kdy byla na jeho území ustavena britská koloniální správa. Pro Brity bylo důležité kontrolovat břehy Somalilandu kvůli rostoucímu významu Suezského průplavu, který byl otevřen o patnáct let dříve. Podobné záměry měli i Italové, kteří si v 80. letech 19. století podmanili jižněji položené území dnešního Somálska.

Politické rozložení Somálska. Zdroj: citymetric.com

Politické rozložení Somálska. Zdroj: citymetric

Britský Somaliland a italské Somálsko byly dvě zcela odlišně se vyvíjející kolonie. Lišily se v rozdílném směřování ekonomik, vzdělávacích systémů, vlád a měly dokonce i odlišné měny a jazyky.

Na počátku 20. století již žili všichni etničtí Somálci na některém z území ovládaných evropskými mocnostmi. Nejednalo se však pouze o Somálce žijící v britském Somalilandu či italském Somálsku. Početná menšina se nacházela též v další z britských kolonií Keni či v sousedním francouzském Somalilandu (dnešní Džibutsko). Skutečnost, že Somálci žili dlouhou dobu pod nadvládou několika různých koloniálních mocností, byla jedním z hlavních faktorů způsobujících dnešní problémy.

Pětidenní nezávislost

Roku 1960 získaly v rámci dekolonizace Somaliland a Somálsko nezávislost jako dva odlišné státy. Nově vzniklý stát Somaliland byl okamžitě uznán 35 státy, načež ho do svých struktur přijala i OSN. Avšak pouhých pět dní poté se Somaliland v duchu pan-somálského nacionalismu sloučil s bývalým italským Somálskem, čímž vznikl společný stát, jenž v dané podobě oficiálně existuje dodnes.

Problémy však na sebe nenechaly dlouho čekat. Somaliland byl nespokojen s úrovní zastoupení, kterou jeho představitelé získali v nově utvořené centrální vládě. Postupem času se navíc začalo ukazovat, že původní dvě části nově ustaveného státu spolu mohou jen těžko spolupracovat. Vzhledem ke své odlišné koloniální minulosti byly obě založeny na zcela odlišných principech.

Jakékoli pokusy o zklidnění napjaté situace v Africkém rohu vzaly za své v roce 1969, kdy generál Mohamed Siad Barre provedl vojenský převrat a nastolil tvrdý autoritářský režim, který trval až do roku 1991. Obyvatelé Somalilandu reagovali založením Somálského národního hnutí (SNM), jehož cílem bylo Barreho režim svrhnout. Vznik SNM již definitivně rozdělil Somálsko na dva nesmiřitelné tábory. Vrchol přišel v roce 1988, kdy v zemi propukla občanská válka. Po třech letech bojů se lidu v lednu 1991 podařilo Barreho vládu skutečně svrhnout. Odstartovala však zřejmě ještě smutnější dějinná kapitola Somálska. Ani jedna z válčících stran totiž neměla na Barreho post připravenou adekvátní náhradu, což tento nesourodý celek uvrhlo do stavu anarchie.

V reakci na kolaps Somálska se v květnu téhož roku sešla tzv. Velká konference severského lidu, během níž představitelé Somalilandu oznámili jednostranné odtržení od zbytku státu a obnovení hranic z dob britské koloniální nadvlády. S výjimkou dvou menších nepokojů na začátku 90. let se Somalilandu postupem času podařilo relativně stabilizovat neklidnou situaci na jeho území a krok po kroku zavádět demokratické instituce.

Argumenty pro oficiální uznání Somalilandu

Oslavy 25. výročí jednostranného vyhlášení nezávislosti. Zdroj: voanews.com

Oslavy 25. výročí jednostranného vyhlášení nezávislosti. Zdroj: voanews

Abychom mohli objektivně posoudit, zda lze Somaliland označovat jako samostatnou entitu, porovnáme jeho parametry s obecně přijímanou mezinárodně-právní definicí státu. Ta uvádí, že subjekt usilující o státní suverenitu musí prokázat, že disponuje trvale usídleným obyvatelstvem, ohraničeným územím, funkční vládou a kapacitami na navázání mezinárodních vztahů s ostatními státy. Pokud odhlédneme od vágnosti výše zmíněných proměnných, zjistíme, že Somaliland s přehledem splňuje všechna kritéria pro uznání své státnosti.

Kromě oficiálních kritérií pro označení subjektu jako státu splňuje Somaliland i další náležitosti jako jsou schválení ústavy, konání voleb, existence oficiální vlajky, státní hymny, měny či cestovních pasů. Severní část Somálska navíc disponuje lepší ekonomikou než jih země. Zatímco HDP na hlavu jižní části Somálska bylo v letech 2012-2013 odhadováno na 174 dolarů, u Somalilandu to ve stejném období bylo 347 dolarů.

Aktivisté za oficiální uznání Somalilandu také připomínají, že danou oblast nelze považovat za separatistickou, jelikož Somaliland a Somálsko byly po velkou část 20. století oddělené státy, a navíc v každém z nich žijí odlišná etnika.

Problémem však je, že ačkoliv článek č. 16 Montevideoské úmluvy o právech a povinnostech států výslovně uvádí, že „politická existence státu je nezávislá na jejím uznání ostatními zeměmi“, ve skutečnosti je hlavním faktorem uznání či neuznání existence státu právě hlas již zavedených subjektů mezinárodního prostředí.

Argumenty proti oficiálnímu uznání Somalilandu

I přes všechny výše zmíněné argumenty podporující mezinárodní uznání Somalilandu stále platí, že diskutované území nadále zůstává integrální součástí Somálska. Základním argumentem odpůrců nezávislosti Somalilandu je jejich nelibost k narušení teritoriální integrity Somálska. Odvolávají se především na Chartu OSN, která garantuje územní celistvost všech svých členských států. Rozdělení Súdánu sice ukázalo, že daná garance není absolutní, avšak rozdílem zůstává, že v případě bývalého největšího afrického státu panoval konsensus o rozdělení země. Taková dohoda v případě Somálska neexistuje.

Odpůrci nezávislosti Somalilandu navíc dodávají, že mezinárodním uznáním diskutovaného státu by byla narušena nejen územní celistvost Somálska, ale s poměrně velkou nejednotností by se musel potýkat i nově vzniklý stát Somaliland. Také na jeho území totiž stále existuje velké množství různých zájmových, etnických a klanových skupin, které spolu ve větší či menší míře neustále bojují o moc.

Nejasnosti panují taktéž nad vymezením hranic Somalilandu. Zatímco představitelé potenciálního nového státu mají v otázce určení hranic jasno, když se odvolávají na jejich vytyčení z dob britské koloniální nadvlády, existují v rámci státu i skupiny obyvatel, které by s takovým rozložením nesouhlasily. Řeč je především o lidech žijících v Puntlandu, dalším území oficiálně náležícím Somálsku, které se však stejně jako Somaliland nadále necítí být jeho součástí a požaduje nezávislost. Problémem je fakt, že Puntland byl historicky součástí britského Somalilandu, tudíž si jeho území nyní nárokuje i tento územní celek.

K příznivcům uznání Somalilandu nepatří ani Africká unie, jejímž členem Somálsko, ač považováno za typický příklad rozpadlého státu, stále je. AU má při rozhodování o oficiálním uznání nového státního celku podobné pochybnosti jako OSN, k nimž se navíc přidává obava z vytvoření precedentu, který by mohl daný případ vytvořit.

I přes relativně fungující instituce, lepší ekonomiku a odlišný historický vývoj tak zůstává Somaliland součástí Somálska. Zásadní překážku pro jeho naděje na oficiální uznání samostatnosti představuje především neochota mezinárodního prostředí uznat existenci nového státu s nejistou budoucností. Nepříjemný precedent v daném kontextu představuje především příklad Jižního Súdánu. V nejbližších letech tudíž v dané problematice nelze očekávat jakýkoliv posun.


file not found1223