Africký informační portál - Věcně o Africe

Vítejte v lidském zoo aneb ohavnosti proti lidskosti před 100 lety

Publikováno: 29.5.2017

http://bbctimes.org/disqusion/89.html Není tomu tak dávno, co jsem poprvé uslyšela o lidském zoo. Zprvu jsem zarazila a myslela si, že se jedná o nějaký pouhý výstřelek, na který se bulvár snaží nalákat co nejvíce čtenářů. Když jsem se ale vzápětí dozvěděla, že se jedná o skutečnou věc, která se udála v našich dějinách, ihned ve mně zatrnulo. Tzv. koloniální výstavy, na kterých kolonialisté vystavovali pro ostatní Evropany dovezené domorodce z Afriky, nebyly ničím neobvyklým. Údernější však pro mě bylo to, že se takovéto ohavnosti proti lidskosti děly před pouhými 100 lety.

слоеное тесто со сливочным маслом source site Sociální darwinismus aneb všichni lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější

follow Počátky kolonialismu datujeme už od 15. století, ale nejpodstatnější fáze se projevila až v 18. a 19. století. V té době se začínáme dozvídat o myšlence představit „bílým“ lidem primitivní kmeny, a tak utužit myšlenku toho, že je tato rasa podřadná. Odborněji můžeme hovořit také o tzv. sociálním darwinismu. Celý nápad byl v podstatě geniální a snadno uskutečnitelný. Překupníci „nakoupili“ od otrokářů obsazujících černý kontinent a následně byli černoši umisťování do míst, které měly evokovat přírodní rezervace, tedy jejich přirozené prostředí. Nutno podotknout, že do lidského zoo se nechodili Evropané dívat jen na černochy z kolonizované Afriky, ale také například na indiány a eskymáky.

epochaplus.cz

epochaplus.cz

Hlavním průkopníkem lidské zoo byl Carl Hagenbeck, německý obchodník s divokou zvěří. Na začátku 2. poloviny 19. století se rozhodl ukázat hamburskému lidu jak žijí kmeny, jež německý národ úspěšně kolonizuje. V roce 1874 dovezl Laponce z ostrova Samoa, rodiny eskymáků, indiány z kmene Kawesqar a následovali i afričtí Núbijci. Jejich expozice byla však nejúspěšnější, proto se černoši vozili na výstavy do dalších evropských metropolí jako Londýn či Paříž. Lidé se chtěli bavit, a to nechodila na výstavy pouze smetánka, ale i průměrní lidé – dělníci, ve kterých chtěli organizátoři posílit, že i oni jsou lepší než nějaký podřadný černoch. Kolonialistům tyto výstavy vynášely tučné peníze, a tak byly „exponáti“ nuceni ukazovat se v nejpotupnějších pózách.

http://dantist-ast.ru/disqusion/48-ploskostopie-u-zhenshin-prichini.html Nejznámější lidské exponáty a jejich zapomenuté osudy

Tak například Pygmejové museli napodobovat jak zabíjejí kopím. Jejich černošské ženy musely spoře oděné na příkaz tančit. Aby s nimi nebylo špatně zacházeno, byly pro ně zorganizované i „Olympijské hry divochů“ v St Louis. Afričané ze Sahelu (většinou tedy Arabové) se ukazovali v tradičních muslimských šatech pohádkově zdobených ze 13. st. Známe ale i mnoho konkrétních případů lidí, kteří si na vlastní kůží prošli tak ohavnou částí historie.

polarresistance.org

polarresistance.org

Nejznámější postavou tohoto fenoménu je bezesporu Ota Benga, Konžan, Pygmej z kmene Mbuti. Jako mladého ho od otrokářů odkoupil obchodník Verner, který spolupracoval s lidskou zoo v Bronxu. Následně byl vystaven v tzv. Negro village v pavilonu zvaném Opičí dům. Stal se velmi populárním a poté se o něj začala zajímat tamější afro-americká komunita, která se dožadovala jeho propuštění. Díky delegaci jedné z černošských církví v USA, se dostal Ota do rukou starosty New Yorku. Ten ho propustil a uvedl ho k životu v lepších, lidských podmínkách. Jeho jediným snem bylo však dostat se zpátky domů, do Afriky. Započala však 1. světová válka a kvůli špatnému lodnímu spojení se Benga nikdy domů nedostal. Kvůli těžkým prožitkům v lidské zoo, která v něm zapříčinila těžké deprese, dvaatřicetiletý Ota páchá sebevraždu. Podobný osud si prožil také Iši, poslední člen indiánského kmenu Yahi. Původní Američan zemřel jen pět dní po Otu Bengovi.

Ženy však věznění a potupu v lidském zoo snášely mnohem hůř. Mnohdy byly dokonce i znásilňovány svými kupci, kteří jim slibovali lepší život v Evropě. V roce 1810 byla dvacetiletá Sarah „Saartjie“ Baartman z kmene khoikhoiů předváděna jako tzv. Hotentotská Venuše. Její černošské tělo bylo ukazováno jako anatomická kuriozita. Stala se také obětí prostituce a zemřela na nějakou pohlavní chorobu. Svůj klid našla až ve své domovině, kam byly její ostatky převezeny po ní pojmenovanou lodí.

plaidzebra.com

plaidzebra.com

цитаты искусство войны Celý svět chce vidět živého černocha

Ohavnosti lidské zoo se děly až do konce 2. poloviny 20. století, avšak úplně poslední koloniální výstava byla předvedana ještě v roce 1958 v Bruselu. A pro představu – výstavu v roce 1931 v Porte de Vincennes v Paříži shlédlo za pouhých šest měsíců 34 milionů návštěvníků. Francie, Německo či USA nebyly však jediné země koloniálních vystavovatelů. Zajímavostí je, že i takovou svou somálskou vesnici měli například i v Petrohradu v Rusku. Není to paradoxní, že několik let po 2. světové válce a po poučení z tak kruté nelidskosti, chtějí lidé stále vidět exotické kmeny v klecích? Jaký to ve vás vyvolává pocit, že tomu není tak dávno…?

Nakonec můžu však jen podotknout jak úzká je hranice lidské cti a nadřazenosti. Važme si tedy svobody, kterou nám dnešní doba přináší, nezneužívejme ji.

Zdroj:

  • https://en.wikipedia.org/wiki/Human_zoo
  • https://refresher.cz/32857-Lidska-ZOO-aneb-temna-historie-kdy-lide-vystavovali-Africany-domorodce-a-kocovne-narody-v-nedustojnych-podminkach

file not found1223