Afrika je dnes více než kdy dříve nesmírně dynamickým kontinentem, který denně přináší nové události v politice, ekonomice, kultuře, sportu a mnoha dalších oblastech. Sledovat veškeré tamní dění proto téměř není možné.
Nový pravidelný seriál “Afronovinky” vám proto přináší výběr toho nejdůležitějšího za uplynulé dva měsíce (březen, duben), který vám pomůže se v posledních událostech na africkém kontinentu rychle zorientovat.
Autoři: Kateřina Burianová, Vojtěch Šmolík, Josef Kučera
Súdánské jaro
Súdánem od roku 2018 otřásaly rozsáhlé protesty proti vládě diktátorského prezidenta Umara al-Bašíra. Ten však dával dlouhé měsíce jasně najevo, že se demonstracím nepodvolí a v únoru navíc vyhlásil v zemi mimořádný stav a rozpustil centrální i lokální vlády. Lidé však v ulicích zůstali, v dubnu se na jejich stranu postavila výrazná část súdánské armády a prezidenta Bašíra svrhla. Nově ustavená vojenská rada okamžitě pozastavila platnost ústavy a oznámila, že země pod jejím vedením projde dvouletým přechodným obdobím. Na jeho konci pak vzejde z řádných voleb nová civilní vláda. Rada zároveň projevila vůli s občany vyjednávat o dalším vývoji a vyzvala je ke klidu.
Súdánci požadují rychlejší sestavení přechodné vlády, které budou dominovat civilisté. Zdroj: Foreign Policy
Obyvatelé Súdánu však vojenské radě příliš nedůvěřují a zůstávají i nadále v ulicích. Změny podle nich probíhají příliš pomalu a neodpovídají požadavkům, které na přelomu dubna a května radě předali ve formě deklarace. Zástupci rady sice údajně s většinou bodů souhlasí, požadují však, aby základem národního práva zůstala islámská Šaría. Zároveň trvají na dvouletém tranzičním období, zatímco protestující jej chtějí prodloužit na dvojnásobek. Hlavním kamenem úrazu je však podoba formované přechodné vlády. Vojenská rada totiž i přes svá původní vyjádření odmítá, aby byla většinově civilní a požaduje převahu zástupců armády.
Africká unie dala Súdánu na přechod k dočasné civilní vládě nejprve 15 dní. Lhůtu ale následně prodloužila na 2 měsíce. Zástupci opozice nyní o podobě této vlády vyjednávají s členy vojenské rady, které zároveň předali návrh nové ústavy. Rada ale podle nich celý proces protahuje a opozice jí hrozí spuštěním nového kola občanských protestů po celé zemi. Zástupci rady na oplátku vyhrožují organizací voleb již za 6 měsíců. Situace tak zůstává nepříliš přehledná a v nejbližších dnech a týdnech se ukáže, jak silná dokáže opozice být, jak velkou část moci si dokáže zachovat armáda, a zda dojdou obě strany shody na podobě budoucího uspořádání země.
Rozbouřená Libye
Situace v Libyi v posledních dvou měsících opět eskalovala. 4. dubna zahájily jednotky vedené generálem Haftarem útok na hlavní město Tripoli a tyto boje si doposud vyžádaly na více než 200 lidských životů. Haftar má za sebou podporu fragmentů armády svrženého Muammara Kaddáfího, lokálních milicí a ultrakonzervativních islamistů. Na mezinárodním poli disponuje Haftar podporou především Egypta, Ruska, Francie či Spojených arabských emirátů. Centrální vláda se naproti tomu opírá o loajalitu milic z oblastí, kde byly boje proti Kaddáfímu v roce 2011 nejsilnější.
Boj o hlavní město mezi generálem Haftarem a centrální vládou Libye se stal v posledních týdnech klíčovým aspektem konfliktu v zemi. Zdroj: The Citizen.
Od roku 2011 tak Libye zůstává nestabilním teritoriem a v současné době se nezdá pravděpodobné, že dojde k jejímu urovnání. Libyí se podobně jako dalšími severoafrickými a blízkovýchodními státy přehnalo arabské jaro, které vyústilo v občanskou válku. Za přispění sil mezinárodního společenství došlo k sesazení vůdce Velké libyjské arabské lidové socialistické džamáhíríje Muammara Kaddáfího. To ovšem způsobilo destabilizaci celé země, která měla být vyřešena Vládou národní jednoty v prosinci 2015. Tato vláda byla později uznána Radou bezpečnosti OSN v listopadu loňského roku jako jediný legitimní zástupce Libyjského lidu. Ke stejnému datu již konflikt v zemi vysídlil na 200 tisíc obyvatel.
Současnou situaci komplikuje i řada protichůdných zájmů jednotlivých aktérů. Například Turecko bylo obviněno, že navzdory zbrojnímu embargu nadále do Libye dodává zbraně. Evropskou unii motivuje při jednáních o stabilizaci území otázka migrace, sousední Egypt se zase obává zvýšené hrozby terorismu přicházejícího z rozbouřené Libye. Ta je totiž zásadní i při řešení bezpečnostní situace v Sahelu, který je nyní jednou z priorit Evropské unie. Urovnání poměrů v Libyi je tak zcela zásadní i z toho důvodu, že Libye je tranzitní zemí. Momentálně se na jejím území nachází zhruba 700 tisíc obyvatel jiných afrických států, kteří se snaží přes Středozemní moře dostat do Evropy. V Libyi však hrají významnou roli také ekonomické zájmy, reprezentované ropnými zásobami, které často v mezinárodním měřítku brání dohodě na tom, jak v Libyi postupovat dál (země je i přes přetrvávající konflikt jedním z největších exportérů ropy na kontinentu s největšími prokazatelnými zásobami této suroviny).
Alžírský prezident skládá funkci
Již v minulém měsíci jsme informovali o událostech v Alžírsku. Pod nátlakem protestů, které vyvolala další možná kandidatura prezidenta Abdelazize Boutefliky, nejen že svou kandidaturu stáhl, ale dokonce 2. dubna po dvaceti letech nakonec na funkci rezignoval. Vliv na jeho rozhodnutí měl kromě protestů i nátlak ze strany armády, která historicky hraje v Alžírsku důležitou roli v rámci výběru a podpory prezidenta. Prozatímním prezidentem se stal předseda senátu Abdelkader Bensalah, dlouhodobý spojenec Boutefliky.
Prezident Bouteflika nakonec na nátlak Alžířanů odstoupil. Zdroj: Business Recorder.
Protesty v Alžírsku nicméně neustaly, protože lidé požadují odstoupení všech, kteří mají vazby na bývalého prezidenta. Hovořilo se tak především o požadavku výměny tzv. „3B“ – Bensalaha (prozatímní prezident), Noureddine Bedoui (předseda vlády) a Tayeb Belaize (předseda ústavní rady). Alžírská společnost požaduje radikální změnu, a tak se snaha o odvolání zdaleka netýká jen dnes již bývalého prezidenta. Protesty pokračují i přesto, že Belaiz již v dubnu na svou funkci rezignoval, na 4. července 2019 byly naplánovány nové volby a bylo zatčeno několik prominentních podnikatelů se silnými vazbami na Boutefliku. Doposud klidné demonstrace se navíc vyostřují a časté tak jsou ostré střety mezi protestujícími a policií.
Letem světem:
Cyklóny v Mosambiku
Cyklóna Idai zasáhla v březnu tři africké státy – Mosambik, Malawi a Zimbabwe. OSN ji považuje za jednu z bouří s nejvyšším počtem obětí, které kdy zasáhly jižní polokouli. Celkově se odhaduje, že následky této přírodní katastrofy bylo zasaženo až 5 milionů lidí, navíc byla zničena značná část úrody a infrastruktury. Problémem je i rozšiřování cholery, malárie a dalších nemocí a tisíce lidí i nadále zůstávají bez zajištění základních potřeb. V dubnu navíc Mosambik zasáhla další cyklóna Kenneth, která již tak kritickou situaci ještě zhoršila.
Tragická havárie etiopského Boeingu
Krátce po startu se v Etiopii zřítilo letadlo společnosti Ethiopian Airlines, které mířilo z Addis Abeby do Nairobi. Na palubě bylo 157 lidí, tragickou událost nikdo nepřežil.
Uprchlíci z Jižního Súdánu se vracejí domů
Po podepsání příměří se do Jižního Súdánu v březnu vrátilo ze sousedních států na 140 tisíc uprchlíků. Celkový počet uprchlíků přesáhl od začátku konfliktu 2 miliony. Program návratů organizuje vláda ve spolupráci s UNHCR a IOM.
Cena za ochranu životního prostředí
Liberijský právník Alfred Brownell získal prestižní Goldman Environmental Prize for Africa. Spolu s lídry místních komunit bojuje v Libérii proti kácení tropických pralesů a tvorbě plantáží na palmový olej. Ta byla nyní zastavena, Brownell však musel Libérii z bezpečnostních důvodů opustit a nyní žije v americkém exilu.
„Demokratické“ volby v Beninu
V Beninu proběhly v dubnu parlamentní volby. Na výběr byly pouze dvě strany, obě spojované se současným prezidentem Patrice Talonem. Voleb se neúčastnila žádná opoziční strany; údajně nesplnily podmínky nového volebního zákona. Voliči opozice byli vyzváni k bojkotu voleb.
Před 25 lety skončil v JAR apartheid
Jihoafrická republika letos slaví 25 let od konce apartheidu. V roce 1994 proběhly první multirasové volby a do čela země se postavil dlouholetý bojovník proti útlaku Nelson Mandela.
Rwanda si připomíná čtvrtstoletí od konce genocidy
Středoafrická Rwanda si letos v dubnu připomněla 25. výročí od genocidy v roce 1994, při které přišel o život téměř 1 milion lidí. Země se od té doby modernizovala, ekonomicky roste a snižuje míru chudoby. Občanská práva a svobody jsou však dlouhodobě potlačovány represivním režimem Paula Kagameho.
Kompenzace farmářů v Zimbabwe
Před více než 20 lety připravily reformy Roberta Mugabeho o půdu více než 4 tisíce bílých farmářů. Zimbabwe dá nyní v rámci plánovaného odškodnění přednost starším farmářům.
Miroslav Poche vede pozorovatelskou misi v Malawi
Pozorovatelskou misi EU na květnové volby v Malawi vede český europoslanec Miroslav Poche. Podle jeho slov se doposud oproti předchozím volbám zlepšil např. systém registrace voličů. Volby proběhnou 21. května.
