Africký informační portál - Věcně o Africe

Afronovinky: Červenec/srpen 2018

Publikováno: 10.9.2018

Afrika je dnes více než kdy dříve nesmírně dynamickým kontinentem, který denně přináší nové události v politice, ekonomice, kultuře, sportu a mnoha dalších oblastech. Sledovat veškeré tamní dění proto téměř není možné.

Nový pravidelný seriál “Afronovinky” vám proto přináší výběr toho nejdůležitějšího za uplynulé dva měsíce (květen, červen), který vám pomůže se v posledních událostech na africkém kontinentu rychle zorientovat.

Autoři: Kateřina Burianová, Vojtěch Šmolík, Josef Kučera

100 let od narození Nelsona Mandely

Celých sto let uběhlo od narození prvního jihoafrického prezidenta po konci apartheidu. 17. červenec, který se slaví jako den Nelsona Mandely, tak měl letos zvláštní význam. V rámci oslav došlo například k odhalení bronzové sochy na balkoně radnice v Kapském městě, kde Mandela pronesl svou řeč v roce 1990. Mandela strávil ve vězení dlouhých 27 let, neboť byl obviňován z terorismu. Po svém propuštění se pak v roce 1994 stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem Jihoafrické republiky, když bylo užito všeobecné volební právo. Nelson Mandela zemřel v roce 2013.

Známky na počest Nelsona Mandely vydala většina afrických států. Zde známka z Mosambiku. Zdroj: eBay.

Jméno bojovníka za svobodu ale v předchozích dvou měsících v médiích nerezonovalo pouze ve spojení s výročím. Přišlo totiž na přetřes i při návštěvě britské premiérky Theresy Mayové, která JAR a další tři africké státy navštívila na konci srpna. Přestože bylo cílem její cesty především diskutování britsko-africké spolupráce, dostalo se i na téma Mandely. Na otázku, co tehdy pro jeho záchranu dělala či zda byla loajální konzervativní premiérce Thatcherové, která Mandelu považovala za teroristu, nedokázala uspokojivě odpovědět.

Letní návštěvy z Evropy

Theresa Mayová nebyla jedinou političkou z Evropy, která v uplynulých měsících navštívila Afriku. Vedle ní se na kontinent vydala například Angela Merkelová nebo Emmanuel Macron. Mayová kromě JAR navštívila Nigérii, kde s prezidentem Buharim podepsala dohodu o bezpečnostní spolupráci a garantovala pomoc pro boj s Boko Haram – vedle financí a výcviku poskytne Velká Británie i přímou finanční pomoc do konfliktních oblastí. Na konec své africké cesty britská premiérka navštívila Keňu. Posledním britským premiérem, který tuto zemi navštívil, byla před třiceti lety Margaret Thatcherová.

Podobně cestovala po Africe také německá kancléřka Angela Merkelová. Navštívila Senegal, Ghanu a Nigérii, vedle témat jako migrace a bezpečnost s sebou také vezla obchodní delegaci. Již na začátku července navštívil Nigérii také francouzský prezident Emmanuel Macron, který si získal srdce řady afričanů návštěvou proslulého podniku New Africa Shrine. Program nigerijského prezidenta je přitom velmi nabitý: v průběhu července za ním přijel prezident JAR Cyril Ramaphosa. Spolu pak řešili hlavně lokální působení jihoafrického mobilního operátora MTN.

Historické volby v Zimbabwe

Na konci července proběhly v Zimbabwe dlouho očekávané volby. V jeden den obyvatelé země volili do zastupitelstev, parlamentu i prez. úřadu. Pro Zimbabwe představují zásadní dějinný okamžik: jedná se o první volby od pádu Roberta Mugabeho, který držel spolu se svou stranou ZANU-PF moc v Zimbabwe od roku 1980. K volbám bylo vysláno mnoho zahraničních pozorovatelů, kteří měli dohlížet na jejich průběh. V prezidentském klání byli hlavními kandidáty stávající prezident Emmerson Mnangagwa, dlouholetý spolupracovník Roberta Mugabeho a předseda vládnoucí strany ZANU-PF, a Nelson Chamisa, lídr opoziční strany Hnutí pro demokratickou změnu (MDC).

V parlamentních volbách získala nejvíce křesel ZANU-PF, na druhém místě opoziční MDC. Po zveřejnění výsledků voleb se rozpoutaly nepokoje, které si vyžádaly několik obětí. Výsledky prezidentských voleb byly vyhlášeny oproti výsledkům parlamentních voleb se zpožděním. Vítězem se s 50,8 % hlasy stal úřadující prezident Mnangagwa. Opozice výsledky odmítla uznat a prezidentský protikandidát Chamisa trval na tom, že vítězem voleb je on. Ještě před zveřejněním oficiálních výsledků obvinil vládnoucí stranu z toho, že se snaží výsledky voleb ovlivnit a konečný výsledek odmítl uznat. Zimbabwský ústavní soud nicméně na konci srpna návrh opoziční koalice na anulování výsledků voleb odmítl.

Eritrea a Etiopie – příměří po dvou dekádách

Před dvaceti lety začala dvouletá válka mezi Etiopií a Eritreou. Eritrea byla dříve etiopskou provincií a dlouhodobě usilovala o nezávislost, kterou v roce 1993 získala. V roce 1998 se nicméně rozhořel válečný konflikt o sporné pohraniční oblasti. Přestože byla v roce 2000 podepsána mírová dohoda, spory pokračovaly i nadále. Komise vytvořená na základě této dohody později rozhodla o tom, že město Badme, které bylo v rámci konfliktu zásadním bodem sporu, je součástí Eritrei. Etiopie však tento fakt odmítla akceptovat. Státy se tak sice již nenacházely ve válečném konfliktu, nelze nicméně hovořit ani o mírovém stavu.

Etiopský premiér Ahmed a eritrejský prezident Afewerki po podpisu mírové dohody. Zdroj: The New Yorker.

Nyní však došlo k historickému setkání představitelů těchto dvou států v Asmaře, jehož výsledkem je uzavření příměří a obnovení obchodních a diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Dohoda za Etiopii podepsal premiér Abija Ahmed, za eritrejskou stranu prezident Isaias Afewerki. Zlepšení vztahů se projevilo s prohlášením etiopského premiéra o tom, že Etiopie se vzdá sporných území a bude plně dodržovat mírovou dohodu. Obě země nyní deklarují bližší spolupráci v politické, ekonomické, sociální, kulturní i bezpečností oblasti. Eritrea i Etiopie již také znovu otevřely své ambasády na důkaz zlepšování vzájemných vztahů.

Letem světem Afrikou

V létě proběhly volby v Mali. Prezidentem byl ve druhém kole znovuzvolen Ibrahim Bubakar Keita, který je u moci od roku 2013.

ČR se chystá na otevření nové ambasády v malijském Bamaku.

18. srpna zemřel sedmý generální tajemník OSN Kofi Annan. O jeho odkazu jsme přinesli zprávu.

Brusel má nové africké náměstí, pojmenované dle prvního premiéra Demokratické republiky Kongo Patrice Lumumby. Lumumba byl rok po získání nezávislosti DRK popraven; Belgie tímto aktem otevírá poměrně temnou část svých koloniálních dějin. Na náměstí byla vztyčena také socha, po konžském politikovi se jmenují i ulice v Ostravě a v Hranicích na Moravě.

Potomci příslušníků kmenů Hererů a Namů požadují u soudu v New Yorku odškodnění za genocidu, které se na území dnešní Namibie před více než sto lety dopustilo Německo. Jedná se již o několikátý pokus Namibie odškodnění získat.

Autoři jsou studenty oborů Politologie-Africká studia na Univerzitě Hradec Králové a Politická a kulturní geografie na Ostravské univerzitě.



Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde. rozumím