Afrika je dnes více než kdy dříve nesmírně dynamickým kontinentem, který denně přináší nové události v politice, ekonomice, kultuře, sportu a mnoha dalších oblastech. Sledovat veškeré tamní dění proto téměř není možné.
Nový pravidelný seriál “Afronovinky” vám proto přináší výběr toho nejdůležitějšího za uplynulé dva měsíce (květen, červen), který vám pomůže se v posledních událostech na africkém kontinentu rychle zorientovat.
Autoři: Kateřina Burianová, Vojtěch Šmolík, Josef Kučera
Žhavý červen v Mali. A co se Sahelem?
Bezpečnostní situace v regionu tzv. Sahelu se v posledních letech výrazně zhoršuje a nejhorší je situace v Mali. Jen v roce 2018 vzrostl počet úmrtí během malijského konfliktu dvojnásobně oproti předchozímu roku. Celkový počet obětí během minulého roku dosáhl čísla 1200. Po dalším útoku ozbrojených skupin na vesnici Ogassogou v březnu letošního roku, při němž zemřelo 160 lidí, podala tehdejší vláda demisi. Nově jmenovaná vláda ovšem slibované uklidnění situace nepřinesla a během června došlo k dalším významným ztrátám na životech civilistů.
V Mali a dalších čtyřech zemích Sahelu probíhá pod vedením Francie rozsáhlá protiteroristická operace s názvem Barkhane. Ta započala v roce 2014 s cílem stabilizovat sever země po operaci Serval v roce 2013 (ta znamenala znovupřevzetí kontroly nad severní částí země od islamistických skupin). Vedle zhruba 4500 francouzských vojáků je dnes na místě také evropská mise EUTM a 12500 členů mise OSN MINUSMA – tam mají největší kontingenty Čad, Burkina Faso, Senegal a Bangladéš.
Že je region pro Francii prioritou dokazuje i jedna z prvních zahraničních cest prezidenta Macrona z roku 2017. Tehdy v Mali řekl, že francouzská přítomnost neskončí, dokud na místě bude byť jen jeden terorista. Tento plán ovšem s rostoucím násilím dostává povážlivé trhliny a ve Francii se začíná otevírat debata, jaký má přítomnost jednotek v Sahelu smysl. Její podstatou je nacionalistická perspektiva příčin sebevražedného terorismu, která předpokládá, že operace Barkhane není řešením nestability, ale naopak jejím katalyzátorem. V tomto kontextu zní poněkud nepatřičně květnové prohlášení vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Morgherini, že “zatímco roste úsilí států EU v regionu, bezpečnostní situace se zhoršuje.”
EU podpořila Sahel G5 Force souhrnnou částkou přes 150 mil. Eur. Zdroj: AU, EU.
S tématem řešení otázek bezpečnosti v Sahelu se dále konala schůzka ministrů zahraničí států Sahelu v Bruselu v květnu letošního roku s jejich evropskými protějšky. Největší otázkou k řešení byla tzv. společná přeshraniční jednotka států Sahel G5, na kterou EU poskytuje souhrnnou částku 147 milionů eur. Bohužel s rostoucími příspěvky EU státům Sahelu spojenými s nedotknutelností bezpečnostního aparátu klesá důvěra obyvatel států Sahelu ve vlastní instituce a především jejich schopnost řešit současnou bezpečnostní situaci. Klíčovou otázkou pro nadcházející protiteroristické operace se tak jeví mimo jiné právě obnovení důvěry ve státní instituce.
Ze života zvířat: lov slonů povolen a česká stopa ve Rwandě
Během uplynulých dvou měsíců se objevily dvě důležité zprávy týkající se afrických zvířat –
jedna pozitivní, druhá bohužel nikoli. Botswana, která se mohla pyšnit titulem země s největším počtem slonů na světě, se rozhodla upustit od zákona z roku 2014 bránícího jejich lovu. V Botswaně žije podle odhadů okolo 130 tisíc slonů a vládní představitelé se odkazují na to, že zvířata jsou přemnožena a dostávají se do stále častějšího kontaktu s lidmi. To má mimo jiné i negativní dopad na farmaření; sloni údajně místním obyvatelům ničí úrodu. Kontroverzní krok se nicméně setkal s poměrně velkou vlnou kritiky a vláda je obviňována z politického rozhodnutí, které má pomoci v rámci podzimních voleb a v konečném důsledku Botswaně spíše uškodí.
O převozu nosorožců z ČR do Rwandy psala například i BBC. Zdroj: Královédvorsko.
Pozitivní zprávou naopak je, že ze ZOO Dvůr Králové nad Labem bylo posláno pět nosorožců černých do národního parku Akagera ve Rwandě. Tento dar rwandské vládě by měl pomoci obnovit dříve vyhubenou populaci nosorožců v této oblasti. Nejedná se nicméně čistě o český dar, jednoho nosorožce poskytla zoo ve Velké Británii, druhého dánská zoo a tři pochází právě ze Dvora Králové. Již od podzimu o ně bylo společně pečováno v České republice, ve druhé polovině června pak byli společně přemístěni do Rwandy.
Vývoj událostí v Alžírsku a Súdánu
Již od února informujeme o událostech v řadě severoafrických zemí, kde sice došlo k zásadním změnám ve vládnoucích režimech, situace se tam však nadále vyostřuje. Prezidentské volby v Alžírsku plánované na 4. července 2019 byly odloženy, nové datum prozatím nebylo stanoveno. Důvodem je nedostatek možných kandidátů, a tak u moci nadále zůstává dočasný prezident Bensalah. Alžířané v protestech pokračují a požadují, aby se volby konaly během následujících šesti měsíců. Demonstranti stále volají po odstoupení všech představitelů, kteří mají vazby na bývalého prezidenta a je nutné podotknout, že za posledních několik týdnů se seznam zatčených osob v důležitých funkcích poměrně rozšiřuje.
Zatímco situace v Alžírsku ale zůstává relativně nenásilná, v Súdánu naopak došlo k radikálnímu útoku na demonstranty, při kterém zemřelo údajně až přes 100 lidí a více než 500 bylo zraněno. V důsledku této události pozastavila Africká unie Súdánu členství, které bude obnoveno teprve tehdy, až bude vytvořena civilní vláda a situace v zemi se stabilizuje. Výsledkem je prozatím vytvoření přechodné vlády složené z civilistů i armádních příslušníků, které se po dlouhých vyjednáváních mezi vojenskou radou a zástupci demonstrantů a opozice domluvit. Tato vláda bude stát v čele země až do předčasných voleb.
I 25 let od konce apartheidu zůstává JAR vnitřně rozdělená
Jižní Afrika zažila v květnu letošního roku dvě významné události. Vedle parlamentních voleb si země připomněla 25. výročí konce apartheidu, režimu, který na desítky let dramaticky rozdělil tamní společnost na zcela segregované celky. Ve volbách znovu zvítězil Africký národní kongres (ANC), který získal 58 % hlasů. Přestože právě ANC dominuje politickému systému JAR již od prvních multirasových voleb v roce 1994, v roce 2019 byl jeho volební výsledek historicky nejnižší. Jen od posledních voleb straně klesl počet hlasů o 5 procentních bodů, a výsledek tak mj. ukázal na dlouhodobé problémy, s nimiž se JAR potýká.
Souboj o „pole position“ do voleb o vedení země. Zdroj: IOL.
Jedním z nich jsou rozsáhlá obvinění z korupce vybraných vládních činitelů a bývalého prezidenta Jacoba Zumy (ANC). Odhaduje se, že Zuma a jeho nejbližší spolupracovníci dokázali skrze státní firmy, korupci a praní špinavých peněz obrat státní rozpočet země o 350 miliard korun. Zuma si díky tomu vysloužil přezdívku Thief-in-Chief, neboli Náčelník zlodějů. Od jeho nástupce Cyrila Ramaphosy se proto očekává především očištění ANC a nejvyšších pater politiky od ekonomických skandálů, které zemi dopomohly až na pokraj bankrotu. Tu nejlépe ilustruje projev bývalého ministra financí z roku 2018, v němž prohlásil, že jeho země žije denně na dluh převyšující jednu miliardu randů (více než 1,6 miliardy korun).
Změnit se musí také životní podmínky milionů obyvatel JAR. Míra nezaměstnanosti se dlouhodobě drží nad hranicí 25 % (dle neofic. údajů až 45 %), počet obyvatel žijících pod hranicí extrémní chudoby klesá jen velmi pomalu (z 28,4 % v r. 2006 na 25,2 % v r. 2015), v relativní chudobě se tak stále nachází většina jihoafrické společnosti (55,5 %). V největší míře dopadá chudoba na černošské obyvatelstvo, které má v zemi 75% věštinu. Neschopnost vlády realizovat svůj národní rozvojový plán a politiky zaměřené na dostupnost bydlení, zdravotní péče nebo vzdělání tak vede ke stále většímu prohlubování sociálních nerovností. Platy černošských obyvatel tak zůstávají nižší, a nejchudších 60 % obyvatel JAR vlastní jen 7 % národního bohatství. Čtvrt století od konce apartheidu tak před JAR zůstává množství výzev, na které stále hlasitěji nabízí řešení i radikální Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF). Mezi jejich návrhy patří mj. zestátnění dolů a bank a vyvlastnění bělošských farmářů bez náhrady.
Letem světem:
21. června začal fotbalový Africký pohár národů, který se letos hraje v Egyptě. Původně plánovanému hostiteli a minulému vítězi Kamerunu byla organizace s ohledem na bezpečnost odejmuta. Tento pravidelný obroční turnaj je významným fotbalovým svátkem a jednou z mála příležitostí vidět nejlepší africké hráče na kontinentu.
V etiopském státu Amhara proběhl neúspěšný pokus o převrat. Nedlouho poté byl zabit náčelník generálního štábu etiopské armády Searea Mekonnena, předseda regionální vlády státu Amhara Ambachew Mekonnen a několik dalších lidí, desítky lidí byly zatčeny.
Novým premiérem Demokratické republiky Kongo byl jmenován Sylvestre Ilunga Ilukamba, spojenec bývalého prezidenta Josepha Kabily. Kabilova strana má zároveň i většinu v nové vládě.
Přibývá stále více obětí epidemie eboly, která vypukla v srpnu minulého roku v Demokratické republice Kongo. Počty nakažených se již blíží ke dvěma tisícům, v červnu byl navíc zaznamenán první případ i v sousední Ugandě.
V květnu došlo v Togu ke změně ústavy tak, aby mohl současný prezident kandidovat potřetí. V Africe se mluví o trendu tzv. thirdtermismu – zatímco některé pokusy prezidenta na setrvání v úřadu prostřednictvím změny ústavy byly úspěšné (Rwanda), některé nikoli (Demokratická republika Kongo).
Nejméně dva protestující byly zabiti během červnových protivládních demonstrací v Beninu. Protesty jsou vedeny opozicí, která odmítá uznat výsledky dubnových parlamentních voleb, jichž se nemohla zúčastnit.
Keňa jako první země ve východní Africe spouští podporu projektům zaměřeným na cirkulární ekonomiku, která je dalším krokem v boji s odpady nebo klimatickou změnou.
Somálsko se potýká s extrémním suchem. Organizace FAO varuje, že bez potravy by se mohlo ocitnout na 2,2 mil. obyvatel (téměř jedna pětina celé populace).
Na konci května vstoupila v platnost Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA), která umožní odstranit až 90 % tarifů v obchodu s komoditami mezi jednotlivými státy a vytváří tak celoafrický volný trh.
Nejhůře placenými zaměstnanci v textilním průmyslu jsou pracovníci v Etiopii. Za práci pro globální značky typu Guess, H&M či Calvin Klein si vydělají v průměru jen 23 Eur za měsíc (necelých 600 korun; pro srovnání – v Bangladéši je to zhruba 4x víc, v sousední Keni 8x).
Zemřel Muhammad Mursí, bývalý prezident Egypta a jediný člověk, který byl do této funkce zvolen demokratickou cestou. Na jeho smrti má podíl i současná vláda, která jej od roku 2013 věznila v nelidských podmínkách a odepírala mu přístup k lékům na cukrovku.
