Africký informační portál - Věcně o Africe

Afronovinky: Listopad/prosinec 2018

Publikováno: 24.1.2019

Afrika je dnes více než kdy dříve nesmírně dynamickým kontinentem, který denně přináší nové události v politice, ekonomice, kultuře, sportu a mnoha dalších oblastech. Sledovat veškeré tamní dění proto téměř není možné.

Nový pravidelný seriál “Afronovinky” vám proto přináší výběr toho nejdůležitějšího za uplynulé dva měsíce (květen, červen), který vám pomůže se v posledních událostech na africkém kontinentu rychle zorientovat.

Autoři: Kateřina Burianová, Vojtěch Šmolík, Josef Kučera

Sto let od ukončení 1. světové války, která zasáhla i Afriku

11. listopadu 2018 si celý svět připomínal výročí první světové války, která se stala jedním z nejkrvavějších konfliktů v dějinách. Vedle celé řady vzpomínkových událostí, které stoleté výročí připomínaly, je třeba zmínit i význam této události pro africký kontinent. Boje se totiž neodehrávaly jen v zákopech v Evropě, ale i na méně známých bojištích. Mezi ně patřily například dnešní státy jako Togo či Kamerun, které byly před válkou v držení Německého císařství. Největší střety mezi armádami koloniálních mocností se odehrávaly o Německou jihozápadní Afriku (dnešní Namibie). Francie pak pro své vojenské akce zmobilizovala odhadem na půl milionu vojáků z afrických kolonií. Obrovský význam měla Afrika ve válce i díky tomu, že dodávala válčícím státům značné množství surovin, od zásob potravin až po železnou rudu.

Po válce následně došlo k dalšímu dělení afrických kolonií mezi vítězné mocnosti a to nejen po Německu, ale i po Osmanské říši. Následky první světové války jsou patrné i v samotných afrických společnostech. Devastující účinky měly především ztráty způsobené nemocemi a odchod mužů od rodin. Situace se však začala postupně měnit, kolonizátoři začali být vnímáni v jiném světle a narůstal tlak na koloniální správu, aby změnila svůj přístup vůči Afričanům, mimo jiné i v otázkách školství či zdravotnictví.

Volby v Demokratické republice Kongo

V Demokratické republice Kongo se 30. prosince 2018 odehrály dlouho očekávané a několikrát odkládané volby. Samotné volby provázely násilnosti a podezření z volebních machinací: těsně před jejich konáním shořelo v Kinshase 7 tisíc elektronických hlasovacích přístrojů, jejichž využití prosazoval stávající prezident Joseph Kabila. Důsledkem bylo odložení voleb o další týden. Na některých místech se volební místnosti zase vůbec neotevřely. 15 z 500 mandátů v dolní komoře tak bude dovoleno v březnu. Důvodem byla epidemie eboly, která se šíří na východě země. Právě tam nebylo lidem ve 3 městech s celkovým počtem více než 3 miliony obyvatel umožněno volit.

Vítězem prezidentského klání se dle oficiálních zpráv stal opoziční kandidát Felix Tshisekedi. V souběžně konaných parlamentních volbách však vládní koalice dokázala získat v dolní komoře většinu, a bude tak s největší pravděpodobností navrhovat premiéra. Tím by se mohl stát Joseph Kabila, který se po výrazném domácím a mezinárodním tlaku nemohl ucházet o svůj třetí mandát.

Ať žije opozice! Zdroj: ISS Africa.

Ani vyhlášení výsledků prezidentských voleb se však neodehrálo v klidu. Volebním pozorovatelům nebyl umožněn přístup ke sčítání hlasů, vláda navíc po volbách na více než 2 týdny pozastavila lidem přístup k internetu. Druhý opoziční kandidát Martin Fayulu, jehož vítězství se očekávalo nejvíce, výsledky voleb soudně napadl. Že se měl novým prezidentem stát právě on, a nikoli Tshisedeki, naznačují i výsledky pozorování několika na sobě nezávislých organizací a institucí. Nejvyšší soud nicméně výsledky potvrdil v původní podobě. Do země momentálně vyráží delegace Africké unie, která se zasazovala o odložení vyhlášení výsledků, a pokusí se při řešení povolební krize pomoci. Nejen další země v sousedství, ale i světové velmoci nyní s napětím sledují další vývoj i s ohledem na fakt, že část země bude moci odvolit teprve v březnu. Zda to může výsledky ovlivnit, není v tuto chvíli příliš jasné, protože Felix Tshisedeki byl k 24. lednu i přes veškeré komplikace oficiálně uveden do úřadu.

Krize v Súdánu

V prosinci 2018 se v Súdánu rozpoutaly rozsáhlé protivládní demonstrace jako reakce na krizi, která vedla k rapidnímu zvyšování cen a nedostatku základních komodit. Ekonomickou krizí země prochází již od roku 2011, kdy se od Súdánu oddělil Jižní Súdán, na jehož území se vyskytují značné zásoby ropného bohatství. Na organizaci protestů se podílejí skupiny odborových svazů, které mají podporu dvou největší opozičních stran. Kromě nesouhlasu se současnou situací společně požadují vytvoření přechodné vlády a odstoupení prezidenta Umara al-Bašíra, který se dostal k moci za pomoci puče již v roce 1989. O súdánském prezidentovi se často hovoří ve spojitosti s válečnými zločiny, za něž byl na něj vydán mezinárodní zatykač. V prosinci nicméně bylo al-Bašírovi umožněno znovu kandidovat ve volbách v roce 2020, přestože ústava původně povolovala pouze dvě volební období, které již al-Bašír vyčerpal. Mohl by se tak přidat k řadě dalších afrických prezidentů, kteří se pomocí změny ústavy či jiných prostředků snaží udržet u moci.

Nebojíme se vlády. Zdroj: Al Jazeera.

Politický režim v Súdánu odporuje demokratickým principům, a jeho praktiky a síla jsou velmi dobře pozorovatelné při násilném potlačování protivládních protestů. V zemi bylo také zakázáno používat sociální média, která slouží jako hlavní komunikační prostředek mezi demonstranty. Počty obětí stoupají, mnoho lidí bylo zatčeno a míra užitého násilí proti demonstrantům je natolik znepokojivá, že se vůči ní vymezují například vlády USA, Kanady či Velké Británie, které zároveň apelují na súdánskou vládu, aby od současných praktik upustila. Prezident al-Bašír dal nicméně jasně najevo, že změna vlády je možná pouze skrze volby, a nikoli na základě protestů.

Tanzanská kešu krize

Tanzanie v současné době čelí krizi související s jedním z jejích hlavních exportních artiklů – kešu oříšky. Zásadní problém vzbudila nízká cena, kterou obchodníci nabídli farmářům za jejich úrodu a za kterou ji farmáři odmítli prodat. Podobnou záležitost řešila Tanzanie již v roce 2013, nyní se však tanzanský prezident John Magufuli uchýlil k razantnímu řešení. V první řadě propustil ministra zemědělství a ministra obchodu, kteří jsou spolu s dalšími osobami dle jeho názoru odpovědní za současnou situaci. Především se ale rozhodl, že pokud do stanoveného termínu obchodníci nenabídnou férovou cenu, povolá ke sklizni armádu a úrodu vykoupí ze 100 % stát. Minimální cena byla stanovena okolo 1,3 USD za kilo, nicméně dle prezidenta nakonec ani ta nebyla dostatečná, a navíc požadavky obchodníků v rámci vyjednávání byly příliš komplikované. Z toho důvodu nakonec armádu skutečně povolal a veškerá úroda tak nyní náleží státu.

Kritici prezidentových rozhodnutí poukazují na to, že se skrze tuto krizi pouze snaží o dosažení svých vlastních politických cílů, především zvyšování popularity v jednotlivých regionech. Hlavní otázkou zůstává, zda stát dokáže zajistit také zhodnocení veškeré úrody, a jaký dopad bude mít tento krok na tanzanskou ekonomiku a především celkově na celosvětový obchod s kešu oříšky.

Letem světem:

V amerických volbách byla za členku House of Representatives zvolena mj. Ilhan Omar původem ze Somálska. Spolu s Rashidou Tlaib se jedná o první muslimku v dolní komoře USA a vůbec první zvolenou členkou dolní komory narozenou v Somálsku.

Na konci listopadu prezident Čadu Idriss Déby navštívil památník holocaustu v Izraeli. Stal se tak vůbec prvním čadským prezidentem, který byl v této zemi na státní návštěvě. Čad zároveň obnovil vztahy s Izraelem po více než 46 letech.

15. listopadu byl otevřen první rychlovlak v Africe. Cesta mezi Tangerem a Casablankou (Maroko) se zkrátila z 5 na 2 hodiny; vlak totiž jede rychlostí až 320 km/h.



Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde. rozumím