Etiopie je zemí, s níž pojí Českou republiku (vč. býv. Československa) dlouhé a bohaté vztahy. V hlavním městě Addis Abebě je stále české velvyslanectví, země je poslední českou prioritní rozvojovou zemí v Africe, čím dál častěji se po ní poohlížejí české firmy i čeští turisté.
Jan Záhořík ve své „druhé domovině“. Foto: Jan Záhořík
Přinášíme rozhovor s doc. Janem Záhoříkem, pedagogem Západočeské univerzity a velkým znalcem právě Etiopie. V loňském roce realizoval v Etiopii výstavu se zaměřením na česko-etiopské vztahy ve 20. století. Je autorem řady knih a článků.
Co Vás přivedlo ke studiu a zájmu o Etiopii?
Do Etiopie jezdím už deset let a postupně se stala mojí druhou domovinou. O Afriku jsem se zajímal už dávno, ale prakticky to vše začalo u dvou osob, které musím zmínit: prvním byl prof. Václav Blažek (lingvista na MU v Brně), a druhým Pavel Mikeš, náš současný velvyslanec v Nigérii. Díky nim jsem se dostal k Africe a k Etiopii, protože zejména Pavel Mikeš zná tuto zemi jako asi málokdo. Pak jsem dělal doktorát na FF UK pod vedením Alemayehu Kumsy, díky němuž jsem v Etiopii získal řadu důležitých kontaktů.
„Dodnes řada lidí slyší na slovo ‚Čekos‘, jak místní nazývají jeden typ československých zbraní z 30. let.“
Z perspektivy České republiky (resp. Československa), jaké jsou ty „dlouhé a bohaté vztahy“?
Češi přicházeli do Etiopie ještě v dobách Rakouska-Uherska. Po vzniku samostatného Československa se do Etiopie vyvážely zejména zbraně, které pomáhaly Etiopanům v boji proti Italům v době invaze v letech 1935 a 1936. Dodnes řada lidí slyší na slovo „Čekos“, jak místní nazývají jeden typ československých zbraní z 30. let. Českých podnikatelů a všelijakých dobrodruhů byla v Etiopii celá řada, ale k rozvoji plnohodnotných vztahů došlo až po druhé světové válce. Československo bylo devátou zemí, která podepsala smlouvy o spolupráci s Etiopií, proto mají také naše diplomatická vozidla na značce 09. Češi zde stavěli textilky, muniční sklady, pivovary (např. Bedele, nebo Harar), podíleli se na výstavbě hydroelektráren, v 60. – 80. letech zde působilo velké množství českých lékařů, takže těch aktivit bylo skutečně mnoho. Etiopie byla již za císařství jednou z prioritních zemí pro československou „africkou politiku“ a dodnes Etiopie zůstává prioritní zemí v rámci české rozvojové spolupráce.
V hlavním městě Addis Abebě je jedno z mála českých velvyslanectví v subsaharské Africe. Foto: Africký informační portál
Jaké jsou dnešní česko-etiopské vztahy? Je stále na co navazovat?
Protože je Etiopie jednou z prioritních zemí české rozvojové spolupráce, míří sem relativně dost rozvojových projektů českých neziskových organizací. Třeba Člověk v tísni staví v okolí Awassy základní školy pro tamní komunity, ale projektů je samozřejmě daleko více. Co se týče ekonomických vztahů, tak ty jsou na tom o poznání hůře než v minulosti, ale i toto se snad lepší, např. v loňském roce byl v Etiopii otevřen další „český“ pivovar Raya. Pokud ale mám správná data, tak bilance exportu/importu v posledních letech spíše stagnuje. Výhodou je, že máme v Addis Abebě velvyslanectví, což řadu věcí usnadňuje.
Ve spolupráci s naší ambasádou jsme v Etiopii udělali výstavu na téma československo-etiopské vztahy ve 20. století. Smyslem výstavy bylo mimo jiné upozornit právě na dlouhou a bohatou historii vzájemných vztahů. Česká republika má v Etiopii, podobně jako v řadě jiných zemí Afriky, velmi dobré jméno a doufám, že se v blízké budoucnosti české firmy budou více orientovat na africké trhy, a tedy i ten etiopský. Není to samozřejmě snadné, ale při troše trpělivosti a znalosti tamního prostředí to lze.
Jaké jsou možnosti českých firem v Etiopii?
Etiopie má bezmála sto milionů obyvatel a v posledních patnácti letech zaznamenala viditelný ekonomický růst. České firmy se tak mohou uplatnit v mnoha odvětvích, především v zemědělství, stavebnictví a velký prostor se otevírá v oblasti importu. Sám jsem se v tomto ohledu rozhodl zužitkovat své dlouholeté zkušenosti a s kolegy jsme podnikli úspěšnou obchodní cestu do Etiopie, abychom pro firmu JBB provider navázali obchodní kontakty a pomohli tak českým výrobkům a službám dostat se na etiopský trh. Etiopská vláda má zájem hlavně o velké investice, zejména do zemědělství a průmyslu. Ale i menší firmy se zde mohou prosadit s menšími projekty typu pivovarů, nebo importu veškerého možného zboží, počínaje potravinami a konče průmyslovými a elektronickými produkty. Etiopie zase nabízí řadu zajímavých komodit v čele s kávou, čajem, moringou, a dalšími zemědělskými plodinami.
„Člověk si pak vždy uvědomí, že drtivá většina věcí, které řada lidí dnes a denně u nás řeší, jsou úplné zbytečnosti, kvůli kterým nemá smysl se rozčilovat.“
Vraťme se zpět k Vašim aktivitám v Etiopii, v loňském roce jste zorganizovali výstavu o česko-etiopských vztazích…
Ano, získali jsme dotaci Ministerstva zahraničních věcí ČR a na základě naší předchozí spolupráce s Addis Ababa University a Jimma University jsme vytvořili a zorganizovali výstavu s názvem „20th Century Revisited: Relations between Former Czechoslovakia and Ethiopia“. Byla zahájena 1.10.2015 na půdě Etnografického muzea Addis Ababa University, které navštěvuje mnoho jak etiopských, tak zahraničních návštěvníků. Na 26 panelech výstava zachycuje různé aspekty kulturních, politických, ekonomických a dalších vztahů mezi oběma zeměmi, a to v anglické, amharské a oromské verzi. Výstavu jsme pojali jako putovní, takže teď řešíme její přesun do Jimmy a poté ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Addis Abebě plánujeme přesun do Mekelle, Arba Minch a Awassy.
Co byste řekl českému turistovi, který třeba chystá cestu do Etiopie, ale ještě o ní nemá mnoho informací?
Etiopie nabízí turistovi řadu přírodních lákadel. Foto: Africký informační portál
Etiopie je jednou z nejkrásnějších zemí na světě, kde si každý něco najde, krásnou přírodu, vysoké hory, pouště, řeky, jezera, starobylé památky, konglomerát jazyků a kultur. Běžný český turista se musí připravit na to, že třeba hygienické standardy nejsou srovnatelné s našimi, ale zároveň každému doporučuji Etiopii navštívit, a nejen Etiopii, ale celou Afriku. Člověk si pak vždy uvědomí, že drtivá většina věcí, které řada lidí dnes a denně u nás řeší, jsou úplné zbytečnosti, kvůli kterým nemá smysl se rozčilovat. V tomto ohledu má Afrika tak trochu psychoterapeutický účinek. Samozřejmě, že Etiopie není pro někoho, kdo je zvyklý na komfort plážových resortů v Evropě, ale spíš pro někoho, kdo sem přichází s otevřenou myslí a touhou poznat cizí kultury. Musí si zvyknout na to, že ne vše funguje jako v Evropě, a proto je mnohdy třeba se obrnit velkou trpělivostí.
