Africký informační portál - Věcně o Africe

Čínský legální obchod se slonovinou skončil

Publikováno: 1.1.2018

V poslední den roku 2017 uzavřely provoz všechny čínské podniky a obchody zaměřené na zpracování a prodej slonoviny. Čínský legální, vládou schválený trh s touto surovinou skončil. Stalo se tak na základě prohlášení z roku 2015. Čína následovala Spojené státy americké, které zakázaly americký trh se slonovinou v červnu roku 2016.

Výrobky ze slonoviny. Zdroj: Wikipedia Commons.

Čína (v čele s prezidentem Xi Jinpingem) i USA (tehdy v čele s prezidentem Barackem Obamou) souhlasily s téměř úplným zákazem slonoviny. Zákaz se týká nákupu a prodeje suroviny, ale také omezuje obchod se slonovinovými starožitnostmi a dalším zbožím. Zákazem obchodování a zpracovávání slonoviny v Číně a uzavřením 67 řezbářských dílen a obchodů má být pro tamní obyvatelstvo jasným signálem, že ochrana ohrožených slonů je mnohem důležitější, než tradice a kultura slonoviny. V roce 2007 byla totiž řezba ze slonoviny prohlášena za nehmotné kulturní dědictví země.

Čína je obecně považována za největšího odběratele legálně i nelegálně prodávané slonoviny, a tudíž má velký podíl na každoročním zabití asi 35 000 afrických slonů. Ti jsou nejčastěji stříleni, tráveni kyanidem (například případ tří set otrávených slonů v Zimbabwe) nebo uspáváni a kly jsou jim řezány zaživa. Jsou také častými oběťmi válečných konfliktů. Z toho důvodu byla země označována za pachatele „slonovinového holokaustu“.

Mezinárodní zákaz obchodu se slonovinou vstoupil v platnost v roce 1990, ale Čína nadále povolovala i podporovala obchod se surovinou uvnitř svých hranic. Většina slonoviny pocházela z jednorázového prodeje slonoviny z několika afrických států v roce 2008. Organizace International Fund for Animal Welfare (IFAW) odhalila několik podvodů ve státním registračním systému, který měl původně sloužit k tomu, aby se do legálního obchodu nedostala nelegálně získaná surovina. Propašování nelegální slonoviny do legálních dodávek do Číny také přispělo k dramatickému nárůstu pytláctví.

Dosavadní cesta slonoviny. Zdroj: Wikipedia Commons.

O fatálních důsledcích získávání slonoviny přitom mnozí Číňané často neměly ponětí. Čínské slovo pro slonovinu zní „xiangya“ a v překladu znamená „zub slonů“. Lidé tak často předpokládali, že jeho získání neznamená pro savce ohrožení ani újmu. Při průzkumu veřejného mínění v roce 2007 v Číně zjistila organizace IFAW, že sedmdesát procent respondentů si vůbec neuvědomuje, že pro získání slonoviny musí zvíře zemřít. V posledních letech se ale stále více Číňanů zajímá o životní prostředí a otázka ochrany přírody nabývá na důležitosti. Během nedávných výzkumů se ukázalo, že zhruba devadesát pět procent obyvatel velkých čínských měst si zákaz slonoviny přeje.

Zákaz je doprovázen informační kampaní spuštěnou čínskou vládou ve všech sdělovacích prostředcích. Ta by měla přispět ke všeobecnému povědomí o problematice obchodu se slonovinou. Zda ale tento zákaz přispěje k snížení pytlácké aktivity, zatím není jisté. Od roku 1979 byla populace slona afrického zredukována z 1,2 milionů kusů na dnešních asi 415 000 jedinců. Předpokládá se, že ale začátkem 20. století žilo v Africe 3 až 5 milionů slonů.

 


file not found1223