Africký informační portál - Věcně o Africe

Korupce: příčina, nebo důsledek krize afrického moderního státu?

Publikováno: 30.7.2017

„Řekni ne korupci.“ Foto: chikaforafrica

„Řekni ne korupci.“ Foto: chikaforafrica

 

Korupce, tedy zneužití (nejen veřejné) pravomoci k osobnímu prospěchu, je jen obtížně měřitelný jev. Jednou z mála možných metodik, které se k vyjádření míry korupce používají, je tzv. index vnímání korupce (Corruption Perception Index, CPI), jenž od roku 1995 každoročně sestavuje organizace Transparency International. Měří vnímání korupce ve veřejném sektoru především formou průzkumů mezi podnikateli, experty a analytiky. Hodnotí mimo jiné schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých oblastech veřejné správy či zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.

V tomto žebříčku 176 zemí se jednotlivé africké státy již tradičně umisťují spíše na spodních příčkách. Země jako Súdán, Libye, Somálsko, Jižní Súdán, Guinea-Bissau či Angola už řadu let obývají jeho samé dno. V roce 2016 se z 50 hodnocených afrických zemí do první stovky dostalo jen 16 – nejlépe se umístily Botswana na 35. a Kapverdy na 38. místě.

Korupce některé africké státy stojí až 25 % jejich HDP, způsobuje ztrátu až 50 % daňových příjmů a může zapříčinit inflaci cen až 25 % ročně.

Také z jiných zdrojů vyplývá, že většina zemí Afriky má s korupcí velmi vážný problém: podle OSN 78 % obyvatel Nigérie považuje policii za zkorumpovanou, podle Světové banky přes 80 % firem v Demokratické republice Kongo musí poskytnout úplatek, aby obdržely veřejnou zakázku, podle Transparency International považuje 72 % Alžířanů justici za zkorumpovanou. A to jsou jen příklady.

где скачать варкрафт 3 фрозен трон Korupční spirála

Proč státy subsaharské Afriky nejsou úspěšnější při správě věcí veřejných, když navíc ve státních strukturách často pracuje značná část obyvatel? Proč země, které mají ideální předpoklady k tomu, aby jejich obyvatelé byli bohatí, zejména z důvodu značných zásob nerostného bohatství, trpí chudobou? Korupce je jedním ze společných konatelů.

Prostupuje všemi oblastmi společenského, ekonomického a politického života a má celou řadu zhoubných důsledků. Africká unie uvádí, že korupce některé africké státy stojí až 25 % jejich HDP, způsobuje ztrátu až 50 % daňových příjmů a může zapříčinit inflaci cen až 25 % ročně. Tyto dopady mohou být pro ekonomiku státu a jeho obyvatele devastující.

Korupce má nezřídka celou řadu důsledků i mimo oblast ekonomiky: nedůvěra ve vládu a politiku, podkopávání demokratičnosti a nezávislosti institucí, dopad na životní prostředí, laxní veřejnost apod. Zároveň je korupce jednou z velkých překážek procesu demokratizace afrických států a rozvoje tamní občanské společnosti.

Korupce může znamenat překážku ve vzdělání dětí, omezení v přístupu ke zdravotní péči a dalším veřejným službám i nerovnost v jednání s úřady.

Není-li korupce nijak řešena, narůstá a vzniká tzv. korupční spirála: korupce přestává být příležitostným jevem a postupně se stává všudypřítomnou a prostupuje všechny oblasti života a společnosti. Podle rozsáhlého průzkumu, který Transparency International ve spolupráci s Afrobarometrem (obdoba Eurobarometru) realizovala v roce 2015 a 2016 na více než 43 tisících respondentech ve 28 zemích subsaharské Afriky, si většina dotazovaných myslí (53 % oproti 38 %), že se míra korupce v Africe zvyšuje. Mezi nejvíce zkorumpované patří zejména policie a soudy, oproti tomu nejméně zkorumpovaní jsou náboženští a tradiční lídři. Poněkud paradoxní je, že korupci a s ní spojené jevy, jakým je např. klientelismus, považují za jeden z největších současných problémů kontinentu také sami Afričané.

Korupce se týká zejména elit, ale v důsledku dopadá především na chudé. V Africe tomu není jinak a příklady se nehledají obtížně. Korupce může znamenat překážku ve vzdělání dětí, omezení v přístupu ke zdravotní péči a dalším veřejným službám i nerovnost v jednání s úřady. Nemajetní tak musí vynakládat značnou část svých již tak omezených příjmů a financí potřebných na zajištění svých základních potřeb. Korupce je tak jednou z příčin chudoby i překážkou jejího překonání zároveň.

http://stream.hacogp.org/community/arenda-malogabaritnie-mini-zemsnaryadi-v-yaroslavle.html аренда малогабаритные мини земснаряды в ярославле Dědictví mladých států

Korupce může mít řadu nejrůznějších příčin: sociálních, ekonomických, psychologických, politických, právních, morálních i etických. Patří mezi ně např. existence nedemokratických režimů, koncentrace politické moci, nevymahatelnost práva, nízké mzdy státních zaměstnanců či slabá občanská společnost. Zabýváme-li se však korupcí v subsaharské Africe, nestačí konstatovat, že se jedná pouze o přivýdělek, zneužití moci či o selhání morálky a etiky. Je třeba vzít v úvahu místní širší socioekonomická specifika. V subsaharské Africe nalezneme dva faktory, které se na rozmachu korupce významně podílejí. Mezi tato dědictví mladých afrických států patří nefunkční instituce a klientelismus coby reflexe reality sociálních identit.

"Korupce je smrtící." Foto: futureatlas

„Korupce je smrtící.“ Foto: futureatlas

Na šíření korupce se výrazně podílejí slabé instituce a skutečnost, že stát sám sebe často nevnímá jako vykonavatele veřejné moci. Řada afrických ekonomik je z velké části závislá na těžbě a exportu nerostných surovin, zatímco ve výběru daní jsou státy značně neefektivní. Takový stát nemá důvod investovat do infrastruktur, služeb, a v důsledku tak do svých občanů, když mu na výběru jejich daní příliš nezáleží. Nejzákladnější potřeby obyvatelstva jsou zajišťovány jen proto, aby se předešlo zmatku a aby si malá skupinka „mocných“ zajistila udržení výsostného postavení.

V řadě zemí subsaharské Afriky není pravidelný plat státního zaměstnance samozřejmostí. Nezřídka se stává, že zaměstnanci dostanou jen část své mzdy, nebo dokonce nedostanou plat žádný (přitom samotný plat státního zaměstnance na zajištění obživy nemusí stačit). V takovém případě je pak přirozené, že si státní zaměstnanec vykonáváním své veřejné služby musí od občanů na své živobytí doslova vydělat. Vztah mezi obyvateli a úřady tak může být v důsledku založen na komerčním principu.

Klientelismus sociálních identit

V subsaharské Africe jsou stále – navzdory pokračující globalizaci a s ní související individualizaci – velmi silné vazby mezi jedincem a sociální skupinou, jejíž je součástí. Jedná se o soubor vazeb (identit), které ho pojí např. k jeho etniku, náboženské obci, jazykové skupině, komunitě, rodině apod. V praxi tak velmi často dochází k tomu, že působení veřejného sektoru, ale také zaměstnávání osob (nejen ve veřejné sféře), je založeno na protekci a na principu výběru známých a příbuzných, případně za úplatu. Není proto náhoda, že státní byrokracii – či její části – může ovládat několik příbuzenských skupin, či dokonce rodin. V důsledku tak mohou být některé skupiny obyvatel zcela vyloučeny z účasti na politickém a veřejném životě. Tímto prostřednictvím je korupce tzv. institucionalizována.

Proti korupci lze bojovat

V boji proti korupci se v posledních letech v Africe udály velké kroky. Téma korupce se začalo výrazně objevovat v médiích a veřejnost se tak dozvěděla o velkých korupčních skandálech.

Řadu pozitivních změn můžeme nalézt také na úrovni jednotlivých států. Například Senegal, Burkina Faso či Pobřeží Slonoviny si v posledních letech v žebříčku CPI výrazně polepšily. Důvodem byla především změna tamních vlád, které mají větší zájem korupci potírat, než jak tomu bylo za předchozích garnitur.

Některé africké legislativy jsou v určitých případech v boji proti korupci dokonce přísnější než ty evropské: např. v Mali lze za korupční jednání dostat trest 5 až 10 let vězení, v Zambii dokonce až 12 let vězení. Horší je to však s uváděním těchto nařízení do praxe. V oblasti systémového a strukturálního boje proti korupci může být jistě ještě mnoho uděláno, ale ta největší změna se bude muset odehrát v myslích Afričanů. Ti si musí uvědomit, že korupce by neměla být běžnou součástí života.

autor: David Lachout

Článek vyšel v časopise Rozvojovka


file not found1223