Již před více než jedním měsícem – konkrétně 30. srpna – se ve světových médiích poprvé objevily zprávy o možném vojenském převratu v Lesothu. Jejich četnost a rozsah však ani zdaleka neodpovídaly významu probíhajících událostí, zejména pak pro obyvatele tohoto malého, hornatého království na jihu Afriky. Africký informační portál se proto na následujících řádcích pokouší shrnout a objasnit, co přesně se v Lesothu na přelomu srpna a září stalo, přičemž zmíněny jsou i poslední týdny a dny lesothské krize, na jejichž informační pokrytí většina médií zcela rezignovala.

Ideální podmínky pro mír

Lesotho má na rozdíl od většiny afrických států jednu velkou výhodu – velká většina jeho obyvatel se hlásí k jednomu etniku (Basotho) a k jednomu náboženství (křesťanství), což znamená, že stát a jeho obyvatelé jsou ušetřeni etnických a náboženských konfliktů a pnutí, jak je známe z mnoha jiných afrických zemí. Přesto však v Lesothu od roku 1966, kdy získalo nezávislost, došlo k několika vojenským převratům.

Hlavním důvodem nelegitimního a nuceného předání moci jedné strany druhé byl v lesothské historii vždy boj o moc. Hlavními stranami těchto konfliktů byly král a premiér, respektive vláda. V průběhu řady sporů a konfliktů byl král nucen několikrát utéct do sousední Jihoafrické republiky, až byl nakonec na základě nově přijaté ústavy v roce 1993 zbaven všech významných politických funkcí. Králova role je tak od té doby pouze ceremoniální.

Pokus o puč?

Premiér Thomas Thabane a mapa Lesotha. Zdroj: youtube.com

K útěku do Jihoafrické republiky byl přední představitel Lesotha donucen i v případě letošního pokusu o puč. Rozdílem však je, že tentokrát neuprchl král, ale premiér země Thomas Thabane. Hlavním důvodem jeho útěku byla obava z údajného vojenského převratu v podání lesothské armády. Jestli se však skutečně jednalo o vojenský puč nelze s jistotou říct. Jisté je, že 30. srpna v ranních hodinách lesothská armáda zaútočila na dvě místní policejní stanice, načež při přestřelce zahynul jeden policista a několik vojáků i policistů bylo zraněno. Zároveň bylo údajně v celé zemi na krátkou dobu přerušeno telefonní a rádiové spojení a několik vládních budov obklíčili vojáci. Neshody panují již v hodnocení proběhnuvších akci. Podle premiéra šlo o jasný pokus armády o převzetí moci v zemi, a proto byl z obavy o svůj život nucen uprchnout do JAR. Armáda naopak uvádí, že měla informace o údajném plánu policistů z inkriminovaných stanic na vyzbrojování místních obyvatel, kteří se chystali na nadcházející demonstraci pořádanou jednou z vládních stran.

Problematická koalice

Při hledání pravdy a ve snaze pochopit současný konflikt v Lesothu je potřeba se ponořit hlouběji do problematiky místní politické scény. Premiér Thomas Thabane je vedoucím představitelem koalice, která vládne od roku 2012 a skládá se z Všebasothské úmluvy (ABC), Lesothského kongresu za demokracii (LCD) a dalších tří menších stran. Koaliční vláda dosud nebyla v Lesothu obvyklá; například v letech 1998–2012 vládl bez nutnosti koaliční spolupráce i nyní vládnoucí LCD. Avšak v současné době se LCD nejenže musí spolehnout na mezistranickou spolupráci, ale navíc je v koalici až druhou nejsilnější stranou. A právě absence koaličních vlád v předchozích letech, kvůli které místní politici nemají příliš zkušeností a vůle vyjednávat, je pravděpodobnou příčinou neustálých konfliktů mezi jednotlivými vládnoucími stranami, zejména pak mezi ABC a LCD.

Předseda LCD Mothetjoa Metsing. Zdroj: youtube.com

Vrcholem neshod uvnitř koalice bylo pozastavení všech funkcí parlamentu z obavy z hlasování o nedůvěře premiérovi a předsedovi ABC Thomasi Thabanemu v červnu tohoto roku. Proti tomuto kroku se ostře ohradil lídr LCD Mothetjoa Metsing, načež započal svoje snahy o odstavení ABC od moci. Na dva tábory se od paralyzování parlamentu rozdělily i lesothské bezpečností složky, přičemž není veřejným tajemstvím, že premiér Thabane má podporu policie a s jeho sokem a stále ještě koaličním partnerem Metsingem sympatizuje armáda. Podstatný je i fakt, že několik dní před armádním útokem na některé policejní stanice se premiér Thabane rozhodl odvolat velitele lesothské armády generála Tlaie Kamoliho, který však odstoupit odmítl a zůstal i nadále ve své funkci.

Vyjednávání

Po výbušných událostech z předposledního srpnového dne přišlo uklidnění celé situace spojené se začátkem vyjednávání mezi oběma znepřátelenými stranami. Role facilitátora se zhostil prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma, který pozval Thabaneho i Metsinga ke kulatému stolu do Pretorie. Výsledkem rozhovorů byla dohoda o ukončení násilí a znovuobnovení činnosti parlamentu, čímž byl splněn hlavní Metsingův požadavek. Thabane se snažil domoci především vyslání mezinárodní mírové mise do jeho země, avšak podařilo se mu vyjednat pouze delegaci několika pozorovatelů z JAR.

Násilí (prozatím) ukončeno, krize pokračuje

Generál Tlai Kamoli. Zdroj: youtube.com

Dalším krokem v řešení lesothské krize mělo být již definitivní odvolání generála Kamoliho, jenž však znovu odmítl uposlechnout premiérův rozkaz a místo toho vyraboval armádní sklady munice a společně s dalšími zhruba dvěma stovkami vojáků utekl do hor. Jakou roli v generálově útěku z hlavního města hrál jeho tichý spojenec Mothetjoa Metsing, není známo. Naopak jasné je, že dlouhou dobu od ukončení rozhovorů s Jacobem Zumou nebyli Metsing společně s premiérem Thabanem schopni najít společnou řeč ohledně znovuobnovení parlamentu. Ukončení dysfunkce legislativní moci by přitom mohlo hrát klíčovou roli při řešení současné krize.

Další otázkou je, co dělat se skrývajícím se generálem Kamolim. Panují obavy, že pokud se ho vládní síly pokusí zadržet, mohlo by dojít k velkému krveprolití, protože je Kamoli obklopen velkým počtem plně ozbrojených stoupenců. Na druhou stranu ignorováním faktu, že se v místních horách skrývá možný exekutor nedávného pokusu o vojenský převrat, by dal stát Lesotho budoucím mocichtivým agresorům najevo neochotu vůči nim zasáhnout. Vláda se tedy rozhodla pro šalamounské řešení, když ve druhé polovině září pozastavila veškeré dodávky paliva pro armádu, na níž má Kamoli stále silné vazby. Cílem vlády je tudíž postupné oslabení generálovy rebelující skupiny bez nutnosti použití násilí. Jestli se jedná o dobrý plán, ukáže až čas.

Dalším jistě pozitivním krokem je dohoda mezi hlavními politickými aktéry ze začátku října, ve které se usnesli na posunutí termínu parlamentních voleb z původně plánovaného jara 2017 nově na únor 2015. Významné zkrácení funkčního období rozhádané vlády by mohlo být receptem na řešení současné politické krize. Úplnému zklidnění situace v Lesothu však napomohou zejména svobodné a klidné volby a zdárné vyřešení problému s generálem Kamolim. V opačném případě by současné mocenské spory mohly přerůst v občanskou válku, jak jsme toho byli v Africe svědky již mnohokrát.