Africký informační portál - Věcně o Africe

Prezidentské volby ve Rwandě aneb spanilá jízda Paula Kagameho

Publikováno: 16.8.2017

V subsaharské Africe na začátku srpna proběhly několikatery volby v zemích, jejichž současnou vládu běžně označujeme jako autoritářskou. Volbám v autoritářských zemích by pozornost měla být věnována především, protože nám dávají představu o tom, jak se místní nedemokratické režimy chovají a vyvíjejí. Jedněmi z proběhnuvších voleb byly také prezidentské volby ve Rwandě.

Staronový prezident Rwandy Pauk Kagame. Zdroj: Wikipedia Commons.

Staronový prezident Rwandy Pauk Kagame. Zdroj: Wikipedia Commons.

V délce vládnutí je prezident Rwandy Paul Kagame mezi africkými lídry stále nováčkem. Změna ústavy z roku 2015 mu však umožnila zdvojnásobit počet funkčních období ze dvou na čtyři. Výsledky posledních dvou prezidentských voleb doposud vždy přesáhly hranici 90 %. Stejně je tomu i v případě těch posledních ze začátku srpna 2017.

Přestože poprvé za posledních 23 let bylo umožněno, aby se na volebních lístcích objevila jména zástupců opozičních stran (dosud se voleb mohli účastnit pouze nezávislí kandidáti či kandidáti spříznění s prezidentovou politikou), o výsledku voleb ani tentokrát nikdo nepochyboval. Kagame obdržel 98 % všech hlasů a s přehledem obhájil svou pozici. Jednu z opozičních kandidátek[1] navíc veřejně zdiskreditoval únik falešných fotografií odhalujících její tělo, které se shodou náhod objevily na internetu jen těsně po ohlášení její kandidatury.

Podaří-li se mu zvítězit i za sedm let a v úřadu setrvat, v délce jeho držení se může stát kontinentálním rekordmanem: 34 let prezidentem ještě nikdy nikdo nebyl. Kagame se přesto ze škatulky lídrů odmítajících předat moc vymyká. V čem je jeho postavení tolik unikátní?

Prezident zachránce

Rwanda zažila v roce 1994 jeden z nejhorších konfliktů v lidských dějinách. Během 100 dní přišlo při genocidě o život na jeden milion menšinových Tutsijů a umírněných většinových Hutuů, kteří s násilím nesouhlasili. Paul Kagame a jeho jednotky, vybudované v sousední Ugandě, vpadly do Rwandy a běsnění ukončily. Kagame se okamžitě postavil do čela země, z ustaveného provizoria ji vyvedl v roce 2003 a od té doby je jejím legitimním prezidentem. Ekonomika roste v průměru o 7 % ročně, na hliněnou silnici narazíte jen stěží a v centru hlavního města Kigali si připadáte téměř jako v Evropě. Investoři se do země jen hrnou, rozvoj je patrný na každém kroku a každý s nadšením kvituje vysokou míru bezpečnosti. Není proto divu, že je mezi místními modlou.

Nyamata, památník obětem geneocidy. Zdroj: Wikipedia Commons.

Nyamata, památník obětem geneocidy. Zdroj: Wikipedia Commons.

Na druhé straně však stojí útlak opozice, svobodných médií a nevládních organizací, společnost je prošpikována příslušníky tajných služeb a vyjádřit jakoukoli kritiku vládnoucí garnitury je naprosté tabu. Přestože v posledních volbách nedošlo k žádnému násilí a nikdo z opozičních politiků nebyl unesen ani zavražděn, moc drží v rukou úzká skupina Tutsijů kolem Kagameho. Všichni jsou však na základě nové ústavy Rwanďany, o etnické diskriminaci tak nemůže být řeč.

Náznaky vzájemné nenávisti a dozvuky událostí z poloviny 90. let však mezi lidmi stále zůstávají, navzdory prezidentově politice. V okrajových oblastech země není žádnou výjimkou vyhrožování, zabíjení dobytka a označování za „hady“, kteří musí být vymýceni (paralela s genocidní propagandou, která označovala Tutsije za „šváby“).

Bezpečnost a ekonomická prosperita nade vše

Kagameho rétorika ale nic z toho nepřipouští: „Toto je další sedmileté období, kdy je potřeba se postarat o záležitosti, které ovlivňují Rwanďany a zajistit, že se skutečnými Rwanďany také staneme. Takovými, kteří se ekonomicky rozvíjejí,“ řekl Kagame v souvislosti s volbami ve svém televizním projevu.

Apel na bezpečnost a ekonomický rozvoj se občanům dobře prezentují. Lze za ně také schovat politické intriky a autoritářské tendence režimu. Rwanda tak zůstává společností, která stejně jako vzor pro další africké státy představuje pověstný sud se střelným prachem. Otázkou zůstává, zda vybouchne pod rukama Paula Kagemeho a fasáda úspěšného a zdánlivě demokraticky vedeného státu se zhroutí, nebo ne.


[1] Diane Shima Rwigara je dcerou úspěšného rwandského podnikatele, který byl před několika lety údajně zavražděn režimem pro odmítání propojení svého byznysu s vládní garniturou, respektive RPF.

 


file not found1223