Africký informační portál - Věcně o Africe

BLOG: Proč se čínská vláda vyjadřuje k prezidentským volbám v Zimbabwe?

Publikováno: 18.12.2018

Robert Mugabe v roce 2017 odešel z politické scény a svět s napětím sledoval, jak dopadnou prezidentské volby v létě 2018. Ti, kteří doufali ve větší politickou změnu, byli pravděpodobně zklamáni. Hned po volbách dala Čínská lidová republika vědět o svém vlivu na politickou scénu Zimbabwe a stvrdila svůj vlastní zájem v této chudé a zároveň bohaté zemi.

Dne 3. 7. 2018 se v Zimbabwe konaly prezidentské a parlamentní volby. Byly to první prezidentské volby po puči a odstoupení Roberta Mugabeho v listopadu 2017. Tehdy byl nahrazen vice-prezidentem a členem strany ZANU-PF, Emmersonem Mnangagwou. Právě Mnangagwa v těchto prezidentských volbách soutěžil s představitelem opozice MDC-T, Nelsonem Chamisou.

Čína prosazuje legitimnost sporných prezidentských voleb v Zimbabwe. Jaká je její motivace?

Podle oficiálních výsledků Mnangagwa zvítězil se ziskem 50,8 %, což stačilo k tomu, aby nebylo potřeba pořádat druhé kolo. Prezidentské volby v Zimbabwe mají už tradičně pověst nelegitimnosti. Jinak tomu nebylo ani tentokrát. Druhý kandidát Chemisa získal 44,3 % a ihned po volbách prohlásil výsledky za neplatné, což vyvolalo nepokoje, ve kterých dle agentury Reuters zemřelo šest lidí. Média v Zimbabwe informovala pouze o třech obětech. Mluvčí čínského ministra zahraničí, Geng Shuang, prohlásil, že volby v Zimbabwe proběhly korektně a v klidu. Na volební proces dohlíželi mimo jiné i čínští pozorovatelé, což ukazuje na zájem Číny o politiku v Zimbabwe.

Proč Číně nestačí obchodní vztahy a angažuje se v politice Zimbabwe?

Čínská lidová republika je tradičním obchodním partnerem Zimbabwe už od roku 1979. Tehdy se Robert Mugabe obrátil na Sovětský svaz s žádostí o podporu. SSSR mu nevyhověl a Mugabe se orientoval na vztahy s Čínou. Ta poté dovážela do Zimbabwe zbraně a cvičila vojáky pro Mugabeho boj proti tehdejší vládě RF. Když Zimbabwe v roce 1980 získává nezávislost a Mugabe se stává premiérem, později prezidentem, obchodní vztahy s touto asijskou velmocí se nadále prohlubovaly.

V roce 2002 Mugabe vyhlásil obchodní politiku Look east, čímž stvrdil prioritní obchodní vztahy s Čínou. Pro Zimbabwe znamená tato velmoc největší exportní trh a zdroj tří čtvrtin celkového počtu investic především v oblastech energetiky, těžby a zemědělství. Přestože je vedle ambasády Spojeného království právě ta čínská v Harare největší, čínští obchodníci se spíše drží zpátky. Důvodem je politická nestabilita v zemi.

A tady přichází na řadu další prohloubení čínsko-zimbabwských vztahů – zasahování do politiky, které v dnešních dnech už není ani skrýváno. Takovou deklarací nové úrovně čínsko-zimbabwských vztahů může být i to, když čínští investoři nechali v roce 2016 postavit v Harare novou budovu parlamentu. Čínská lidová republika potřebuje, aby Zimbabwe mělo stabilní vládu, což s prezidentem Mugabem, představitelem ZANU-PF, nebylo možné.

Čína přímo ovlivňuje politiku Zimbabwe

ZANU-PF je vnitřně rozdělená. Navíc dochází ke skandálu, kdy je z vraždy dvou lidí obviněna frakce ZANU-PF, G40, vedená Grace Mugabe, ženou prezidenta Mugabeho.  To je poslední kapka pro Čínu. Podle různých spekulací pak právě ta neoficiálně participuje na puči, který v roce 2017 zapříčiní odchod Mugabeho z vlády. Jedním z důkazů podle Dr. Alexe Vinese může být například návštěva vojenského velitele ze Zimbabwe v Číně těsně před pučem.

Emmerson Mnangagwa během inaugurace. Zdroj: News Measurements Network

Když poté Mugabe ze ZANU-PF vyhodí Mnangagwu, svého vice-presidenta, ten díky podpoře v armádě vyvolává puč, donutí Mugabeho k odchodu a stává se prozatímním prezidentem do roku 2018, kdy mají proběhnout řádné volby. Mnangagwa je vhodná náhrada pro čínské zájmy. Má prokázané vztahy s asijskou velmocí – byl zde vycvičen jako voják a čínský prezident jej nedávno prohlásil za “starého přítele”.

Čínská vláda podporou Mnangagwy podle Dr. Wanga Xisonga ukazuje i na to, že pro ni není důležitá jen osoba Mugabeho. Orientuje se na podporu celé strany ZANU-PF. Přestože je pro ni Mnangagwe velmi výhodnou spojkou, jeho věk, 75 let, vyžaduje přípravu na budoucnost právě podporou nikoliv jedné osoby, ale celé strany.

Zimbabwe je tak ekonomicky drženo v režimu one-party state. Bude zajímavé sledovat, jestli Čína časem uzná potřebu politické alternace, i přesto, že ona sama tuto možnost nemá. Pokud do dnešních dnů bylo pro opozici těžké se prosadit a zasadit se o alternaci politických stran, dnes proti ZANU-PF, které za zády stojí silný čínský partner, nemá opozice téměř žádnou šanci. Může se obrátit na jiné silné mezinárodní hráče? Stane se Zimbabwe náchylným pro nový druh proxy wars? V případě Zimbabwe se domníváme, že je tato země již natolik v područí Čínské lidové republiky, že zde již není téměř žádný prostor pro vstup zájmů jiných velmocí. Namísto toho západní mocnosti nadále uplatňují vůči Zimbabwe sankce, což je jen další motivace prohlubovat vztahy s Čínou.

Čína potřebovala stabilní vládu nakloněnou jejím investicím a obchodním zájmům. Mnangagwe ovšem vyhrál jen těsnou většinou a následně byl nařčen z falšování voleb, vše bylo navíc doprovázené nepokoji. Čínské vládě nezbývalo tudíž nic jiného, než zakročit a prosadit legitimnost těchto voleb. Je zajímavé dodat, že podle agentury Reuters Evropská unie vznesla pochybnosti nad legitimností voleb. Politika sankcí západu vůči Zimbabwe tak bude pravděpodobně pokračovat. Zimbabwe bude podle vědeckého institutu CARI dál závislá na primárním zdroji investic z Číny.

Stabilizovat politiku a prohloubit obchod

Stabilní politické prostředí znamená i zvýšení obchodních dohod a transakcí mezi oběma zeměmi. Během státní návštěvy v Číně Mnangagwa naznačil možnosti uzavření dohod na revitalizaci Zimbabwe a to v oblastech infrastruktury, zemědělství, těžby, cestovního ruchu, výroby a finančních služeb. Pokud vezmeme v úvahu, že Zimbabwe je prakticky rozložený stát, objem budoucích možných příležitostí pro další obchod s Čínou je enormní. Když navíc vezmeme v potaz přírodní zdroje, není divu, že Čína vynakládá energii na to, aby zajistila vládě Zimbabwe stabilitu a pro sebe tak bezpečný trh.

Konkrétním krokem se stalo uzavření velkých dohod FOCAC 2018, Zimbabwe Vision 2030 a několika dalších menších smluv. Čína poskytuje zemi investici ve výši 60 miliard dolarů. V listopadu oznámil prezident Mnangagwa, že na severu země byly objeveny ložiska ropy a zemního plynu. Vláda nyní plánuje ve spolupráci s australskou firmou Invictus Energy uskutečnit výzkum a navrhnout možnosti těžby. Nutno dodat, že firma Invictus Energy byla založena v červnu 2018 a to pouze za účelem těžby v Zimbabwe, což vznáší otázky ohledně její legitimnosti.

Jeden diktátor země za diktátora v mezinárodních vztazích

I když si mohl svět oddychnout, že se Afrika zbavila jednoho z diktátorů, tato úleva je jen zdánlivá. Robert Mugabe byl nahrazen další spojkou k Číně, bývalým vice-prezidentem, členem ZANU-PF, Emmersonem Mnahgagwou.

Čínská lidová republika je známá svým pragmatickým přístupem k řízení státu. Renomé jedné z nejrychleji rozvíjejících se ekonomik světa na druhé straně poškozuje porušování lidských práv a explotace lidských i přírodních zdrojů.

Demokracie by přeci jen měla být idealistická. Na ideálech je postavena a ideály ji posouvají dál. Kapitalismus v čínském podání je pravým opakem. Zimbabwe se ke svobodě, větším lidským právům či k lepšímu zacházení s přírodou po posledních volbách posunula jen nepatrně.



Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde. rozumím