Přinášíme rozhovor s Tomášem Dvořákem, studentem na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Tomáš v průběhu svých studií dvakrát navštívil JAR, poprvé v rámci studijního projektu a podruhé jako stážista na Velvyslanectví ČR v Pretorii. Proč si vybral právě JAR, co jej k získání takových zkušeností vedlo, jaké byly jeho dojmy a očekávání, nakolik si získané zkušenosti cení či rady, jak mají zájemci z řad studentů v případě zájmu o takovou stáž postupovat, se dočtete v rozhovoru.

„Stáž v JAR považuji za to nejcennější, co jsem během studií získal“, říká Tomáš Dvořák

Jihoafrická republika je pro většinu lidí poměrně exotická destinace. Jak složité je vycestovat a existují nějaké speciální požadavky ze strany JAR vůči českým občanům? 

Na Velvyslanectví České republiky v Pretorii, JAR. Foto: Tomáš Dvořák

V případě cestování do JAR za turistickými či obchodními účely není potřeba vízum na pobyt v délce do 90 dnů. V květnu tohoto roku vstoupily v platnost nové imigrační zákony zpřísňující cestování do země. Pro turisty se však podmínky nemění a lhůta 90 dní je zachována, takže speciální požadavky de facto nejsou.

Kolikrát jsi JAR navštívil a za jakých okolností?

V JAR jsem byl prozatím dvakrát. Poprvé v srpnu 2012 v rámci projektu SID, ve kterém MENDELU spolupracuje s dalšími partnerskými univerzitami, mimo jiné s University of Fort Hare, přičemž cílem je zvýšení odborných kompetencí studentů prostřednictvím odborných stáží v rozvojových zemích. Tuto návštěvu tedy organizovala domovská univerzita a povinnostmi studentů bylo zpracovat rozvojový projekt.

Můžeš nám projekt trochu přiblížit?

Fakulta regionálního rozvoje se dlouhodobě orientuje na problematiku rozvojových zemí. Tříletý projekt SID byl organizován v 5 různých zemích, jmenovitě v Thajsku, Peru, Chile, Ghaně a JAR. Já osobně jsem spolupracoval se strojírenskou firmou, která projevila zájem expandovat na jihoafrických trh, a to prostřednictvím průmyslové technologie řešící odpadní hospodářství. Zkoumal jsem předpoklady úspěšného vstupu dané firmy na tento trh.

Takže se nejednalo čistě o rozvojovou problematiku?

Je pravda, že můj projekt řešil víceméně obchodní záležitosti, potažmo komerční sektor. Díky tomu jsem měl možnost spolupracovat s pobočkou Czech Trade v Johannesburgu a s naším ZÚ v Pretorii. Získané kontakty jsem zúročil při své druhé návštěvě.

Čeho konkrétně se druhá návštěva týkala?

Konkrétně se jednalo o stáž na Velvyslanectví ČR v Pretorii, kde jsem působil na obchodním a ekonomickém úseku. Dlouhodobým cílem mého pobytu bylo zpracování studie vodohospodářského sektoru JAR a následné zapojení se do každodenní agendy úřadu.

O stáž jsi požádal sám, tzn. úřadem nebylo vypsáno výběrové řízení, na které bys reagoval. Jaký byl první krok?

Právě v návaznosti na moje první působení v JAR jsem zůstal v kontaktu s Velvyslanectvím ČR, zejména tedy s obchodním a ekonomickým úsekem. V únoru jsme si vyměnili několik emailů týkající se výstupů z mého projektu, o něž byl projeven zájem. Následně jsem se informoval na možnost absolvování stáže a domluvili jsme se na její rámcové podobě. Měl jsem za to, že za optání tzv. „nic nedám“ a nakonec se mi vše podařilo organizačně zvládnout a v srpnu jsem se hlásil v Pretorii.

Vycestování do JAR na vlastní pěst ale určitě bylo organizačně složitější, že?

JAR není pouze místo k získání zajímavých zkušeností a příležitostí po české firmy a podnikatele. Foto: Tomáš Dvořák

To ano, samotné stáži předcházelo „byrokratické kolečko“ se zapojením Ministerstva zahraničních věcí. Nutností je vyplnění Žádosti o umožnění studijní stáže a samozřejmě její následné schválení. Určitě doporučuji případným zájemcům o takové vycestování nejprve kontaktovat zastupitelskou instituci, kde by případný zájemce chtěl stáž absolvovat.

Jaká byla kritéria a formální požadavky ze strany MZV nebo samotného Velvyslanectví, aby byla Tvá žádost na absolvování stáže schválena?

De facto jsem komunikoval výhradně s Velvyslanectvím, které si následně vyargumentovalo potřebnost stážisty s MZV. Z mojí strany se jednalo o zaslání CV, vyplnění již zmíněné žádosti, která dle mého názoru slouží jako motivační dopis. O samotném umístění stážisty rozhoduje vedoucí zastupitelského úřadu nebo ředitel odboru MZV, který zhodnotí vhodnost kandidáta a jeho přínos pro úřad. Opět bych vyzdvihl nutnost konzultace s hostitelskou institucí ještě před podáním žádosti. Myslím si, že vhodné je také ukončené vzdělání nejméně na bakalářské úrovni a studium některého z oborů jako mezinárodní vztahy, mezinárodní obchod apod. Taktéž jsem byl předem informován o věcech týkajících se zabezpečovacího režimu úřadu.

„Osobně mohu doporučit dlouhodobější pobyt mezi jedním až třemi měsíci. S prodlužujícím se pobytem však vznikají náklady, se kterými musí účastník počítat.“

Důležitá, ne-li zásadní je také finanční stránka. Nese taková stáž mimořádné finanční náklady, anebo v tomto směru vychází zastupitelské organizace mladým lidem vstříc?

Samozřejmě jsem otázku finanční nákladnosti řešil, přeci jenom se nejedná z pohledu studenta o zanedbatelnou investici, ale právě jako k investici jsem ke stáži od začátku přistupoval. Zastupitelská organizace vychází vstříc ve smyslu umožnění stáže jako získání praxe a nabytí zkušeností. Nicméně náklady spojené s vycestováním, jako doprava, ubytování atd. si stážista hradí z vlastních zdrojů. Výjimkou je případ, kdy studenta vysílá konkrétní instituce, jež pobyt může zčásti financovat, případně stipendijní program alma mater, která může taktéž uhradit část nákladů. Mně osobně velmi pomohla moje druhá VŠ, Masarykova univerzita, která mi přispěla výraznou částkou, za což jí patří velký dík. Práce na ambasádě jako taková nebyla samozřejmě honorována, přesto však mi při hledání bydlení a následné každodenní dopravě lidé z úřadu velmi pomohli.

Existuje směrnice ohledně doby pracovní stáže v zahraničí?

Jak je mi známo, délka stáže je individuální dle možností obou zainteresovaných stran. Osobně mohu doporučit dlouhodobější pobyt mezi jedním až třemi měsíci. S prodlužujícím se pobytem však vznikají náklady, se kterými musí účastník počítat.

Jaké zkušenosti, profesní i osobní, sis ze stáže odnesl? Myslíš, že zkušenosti využiješ do budoucna. JAR je trh, který je pro řadu firem velmi lukrativní, uměl by sis představit sám sebe jako zástupce nějaké firmy, která má např. v JAR podnikatelský záměr?

Pozitivní, a to jednoznačně. V osobní rovině jsem měl obrovské štěstí na diplomatický sbor, který na Velvyslanectví působil. Taktéž další zaměstnanci mě vzali tak říkajíc „za svého“, tudíž jsem skutečně neměl problém s náplní volného času o víkendech a s mnohými z nich jsem stále v kontaktu. Profesně mi stáž přiblížila realitu každodenního života na Velvyslanectví a veřejném sektoru jako takovém. Pevně věřím, že získané zkušenosti zúročím ve své další profesní kariéře. Nemluvil bych pravdu, kdybych řekl, že jedním z důvodů absolvování stáže nebyla zajímavost trhu pro české firmy a moje možné působení v soukromém sektoru. Takže ano, spolupráci na určitém podnikatelském záměru bych si představit dovedl. Nicméně mám za to, že právě pro jihoafrický trh je nutné působení přímo na místě, tedy v JAR.

Doporučil bys takovou zkušenost dalším studentům?

Praktické zkušenosti získané v zahraničí a z takového úřadu považuji za to nejcennější, co jsem za celá svá studia nabyl. Pokud je mladý člověk iniciativní a chce být úspěšný v oboru, který studuje, měla by být taková stáž základem jeho profesní kariéry. Z toho důvodu jednoznačně doporučuji vycestovat a zjistit, jak věci fungují nejen teoreticky, ale i prakticky.

I pracovní stáž obnáší poznávání navštívené země. Foto: Tomáš Dvořák