Africký informační portál - Věcně o Africe

Rozhovor s honorárním konzulem České republiky v Mali

Publikováno: 17.6.2014

Pan Tiécoura Kané je velmi charismatický muž středních let, který svou takřka perfektní češtinou dává tušit velmi silný vztah k České republice. Zároveň svým nesmírně srdečným a ochotným jednáním v sobě ani na okamžik nezapře Malijce. Původně jsem si pro pana Kaného připravil pouze několik otázek na jeho konzulární povinnosti a současnou situaci v zemi. Velmi příjemný rozhovor nad místním pivem se však protáhl na celé odpoledne.

Tiécoura Kané, honorární konzul ČR v Mali

Tiécoura Kané, honorární konzul ČR v Mali. Foto: Africký informační portál

Jak dlouho jste honorárním konzulem ČR v Mali?

Asi 10 let.

Proč jste se stal honorárním konzulem? Co Vás vedlo k tomu zastávat takovouto funkci?

Nabídku být honorárním konzulem jsem obdržel od ambasády. Zároveň jsem chtěl něco udělat pro Mali a ČR.

Jaký máte k ČR vztah? Údajně jste v ČR studoval.

Moje maminka je českého původu a tatínek Malijec, který studoval v Olomouci, kde jsem se také narodil. Když mi byl rok a půl, přestěhovali jsme se do Mali. Poté jsme se několikrát do ČR vrátili. Odmaturoval jsem tam na střední průmyslové škole stavební a po studiích práv v Mali jsem v ČR absolvoval také školu managementu při VŠE. K Česku mám tedy dodnes velmi silný vztah.

Co to vlastně znamená být „honorárním konzulem ČR v Mali“? Málokdo si patrně dokáže představit, co se za takovou funkcí skrývá.

V rámci své funkce spolupracuji především s ambasádou v Alžíru, pod kterou Mali spadá. Rovněž spolupracuji se všemi českými institucemi, které mají o Mali nějaký zájem. Snažím se také maximálně pomoci všem privátním subjektům, především z oblasti obchodu a investic, které chtějí v Mali podnikat. Zastávám také agendu z oblasti konzulární, tj. řeším potíže českých občanů, kteří tu žijí, pracují či cestují.

Co je nejčastěji Vaší pracovní náplní konzula? Máte konzulární povinnosti často? Mali přeci jenom není destinací, která by byla Čechy příliš vyhledávána.

Jak jsem zmínil, především spolupracuji s ambasádou, např. zprostředkovávám informace či kontakty na místní vládu a úředníky za účelem spolupráce. Pomáhám při cestách českých úředníků do Mali, často je organizuji. Pracovníci české ambasády v Alžíru jezdí do Mali pravidelně. Je pravda, že konzulárních případů zde doposud mnoho nebylo. Před konfliktem na severu Mali a zhoršením bezpečností situace (rok 2012 – pozn. redaktora) se však začaly počty Čechů v Mali pomalu zvyšovat. Zájem o cesty do Mali začíná nyní opět vzrůstat.

Funkce honorárního konzula je čestná, tj. není nijak honorována. Předpokládám, že děláte i „jinou“ práci, která Vás, jak se říká, živí.

Ano. Jsem ředitelem společnosti, která se zabývá těžbou nerostných surovin v Mali.

„Myslím, že lze říci, že je Mali demokratičtější než většina okolních zemí. Mali v tomto ohledu výrazně pomáhá její dlouhá politická tradice.“

Jsou si Malijci s Čechy v něčem podobní? Mají něco společného?

Myslím, že oba národy – Malijci i Češi – jsou stejně přátelští. Také mají – navzdory tomu, se že o tom v ČR příliš nemluví – poměrně bohatou společnou historii, zejména pak od 60. let 20. stol. V Mali byla československá ambasáda, z Prahy do Bamaka dokonce létaly přímé letecké spoje. Země spolupracovaly v řadě oblastí. Malijský frank, první měna nezávislé Republiky Mali, se tiskl v Československu. První malijské pušky byly také české výroby. Mnoho malijských studentů – mezi nimi i můj otec – studovalo v Praze a v dalších československých městech medicínu, ekonomii, stavební a zemědělské obory, chemii, farmakologii, a s tímto vzděláním se pak významně podíleli na budování země. Nutno ale dodat, že velká část této spolupráce byla formou rozvojové pomoci Mali a byla motivována a značně ovlivněna socialistickými zřízeními obou zemí.

Probíhá nyní nějaká významnější spolupráce mezi ČR a Mali?

Nedávno byl ukončen rozvojový projekt geologického průzkumu a vyhledávání stavebních hmot, který financovala ČR. Rovněž byl ukončen rozvojový projekt v oblasti chovu koz. ČR se také podílela na mezinárodním projektu vrtání studní. Rovněž ještě nedávno zde působila dceřiná společnost Sigmy Olomouc.

Nyní působí v Mali několik českých firem. Vebě Broumov jsem pomáhal etablovat se na maliském trhu, aby mohla vyvážet zboží přímo a nikoli skrze zahraniční prostředníky. Dvě české společnosti se v současné době v Mali podílejí na těžbě nerostných surovin.

V řadě oblastí o spolupráci jednáme. Například nedávno jsem byl se zástupci malijské armády v ČR ve věci možné spolupráce.

Nedávno v Mali proběhla válka, dá se dnes situace považovat za stabilní a bezpečnou?

Nenazval bych to válkou. Jednalo se spíše o konflikt, především pro jeho regionální rozsah a nevelké počty vojáků a ozbrojenců, kteří se v něm angažovali. Situaci lze nyní považovat za stabilní a bezpečnou až k deltě Nigeru, severní regiony stále zcela bezpečné nejsou.

Mali bylo před tímto konfliktem přezdíváno „Švýcarskem Afriky“, platí to stále?

Neřekl bych přímo Švýcarskem Afriky. V mnoha věcech je stále co dohánět. Nedá se hovořit o opravdové demokracii jen proto, že instituce mají demokratická jména. Nestačí mít instituci s názvem parlament, je potřeba, aby instituce také demokraticky fungovala. Myslím, že lze říci, že je Mali demokratičtější než většina okolních zemí. Mali v tomto ohledu výrazně pomáhá její dlouhá politická tradice, tedy přítomnost státního útvaru, který je v tomto prostoru od středověku. Zároveň je Mali nesmírně kompaktní zemí, především pak jeho černá část. V Mali spolu dlouho koexistovala bez problémů řada etnik ze čtyř velkých jazykových skupin. Vysoká míra bezpečí, která tu byla 20 let, byla bohužel narušena konfliktem na severu země. Nejdříve je potřeba zapracovat na bezpečnosti, to je základní podmínka dalšího rozvoje, až poté je možné pracovat na demokracii.

Velkým problémem je – stejně jako všude v Africe – korupce. Jsem ale přesvědčen, že soudní moc zde na africké podmínky funguje dobře. Problémem však může být délka trvání sporů, které se mnohdy neúměrně protahují, a malý počet soudců. Opomenout nelze ani práci novinářů, kteří jsou zde velmi aktivní, což vytváří tlak na politiky. Podmínky pro investice jsou zde tedy lepší než v řadě jiných zemí západní Afriky. Zákony a nařízení jsou v Mali transparentní a kontrolní orgány dobře fungují, což je určitě dobrá zpráva pro případné investory. Osobně jsem se řadu let v Mali živil vymáháním pohledávek a dospěl jsem k názoru, že se zde člověk vždy může domoci svého práva.

„Malijský trh sice nepatří k největším, stál ale dlouhou dobu mimo zájem zahraničních firem, a proto je zde řada investičních příležitostí.“

V Mali již rok a půl působí česká vojenská jednotka, která je součástí mise EU TM Mali. Spolupracujete s vojáky, či týká se Vás nějak jejich přítomnost?

Samozřejmě se mě týká. Po vycvičení jednotek českými instruktory je vždy oficiální předání vojáků malijské straně, u kterého asistuji. Zatím šlo přibližně o 2000 vycvičených vojáků. Rovněž jsem v kontaktu s představiteli jednotky. Vloni jsme tu pořádali volby do poslanecké sněmovny, kterých se samozřejmě mohli zúčastnit všichni Češi v Mali, ale byly určeny především pro vojáky z jednotky.

V kanceláři pana Kaného nechybí vlajky ČR a EU ani portrét prezidenta. Foto: Africký informační portál.

V kanceláři pana Kaného nechybí vlajky ČR a EU ani portrét prezidenta. Foto: Africký informační portál.

Před několika týdny Mali navštívil český ministr obrany Martin Stropnický, mohl byste nám k této návštěvě něco říci? Jaká byla Vaše role?

Pan ministr navštívil malijského ministra obrany, hovořili spolu především o armádní spolupráci a o stavu a potřebách malijské armády. Rovněž navštívil české vojáky a zúčastnil se výcviku malijských vojáků českými armádními instruktory.

Já jsem se podílel na organizaci návštěvy spolu s velvyslanectvím v Alžíru a účastnil se schůzek a jednání. Návštěva to byla krátká, ale myslím, že podnětná.

Jak je funkce honorárního konzula spojena s Ministerstvem zahraničí České republiky? Dostáváte nějakou podporu, zázemí, spolupracujete navzájem?

MZV pořádá vždy jednou za čas setkání honorárních konzulů, což je určitě prospěšné. Úřad se tak racionalizuje, dochází k užitečné výměně zkušeností, řešíme, jak co nejefektivněji ČR zastupovat. Mně osobně to dalo hodně, je znát vůle ministerstva zlepšovat naši práci.

Záleží také na personálním obsazení ambasády v Alžíru, především pak na osobě velvyslance, jak svým přístupem a schopnostmi přispěje k budování vztahů mezi ČR a Mali. Jak jsem již řekl, země mají mnoho společného, je na čem spolupráci stavět. Například pan Milan Šarapatka, bývalý velvyslanec v Alžíru, spolupráci velmi podporoval, a především díky němu se uskutečnila řada vzájemných návštěv a začalo se významněji jednat o spolupráci v řadě oblastí. Větší podpora vzájemných vztahů – jako jsou kulturní akce, výstavy, představení českého zboží apod. – by určitě padla na úrodnou půdu.

Co by mohla ČR Malijcům nabídnou a naopak, a jak tento potenciál využít?

Pro české firmy je v Mali řada příležitostí – obchodních, exportních, investičních, těžebních, v oblasti geologického průzkumu apod. Exportní příležitosti jsou např. v oblasti místní produkce, zejména ořechů kešu aj. V oblasti těžby se nemusí jednat o velkou firmu, tzv. petite mine jsou běžné např. v těžbě zlata.

Perspektivním investičním odvětvím je také stavebnictví. V Mali začíná být velká poptávka po kvalitních a standardizovaných výrobcích. S ekonomickým rozvojem se zde začínají stavět technicky i materiálově náročnější stavby.

Jako perspektivní vidím také lehký průmysl, pivovarnictví či potravinářství. Především malé výrobní a zpracovatelské podniky s důrazem na kvalitu výrobků se začínají v Mali posledních letech výrazněji prosazovat.

Malijská vláda pro podporu investic zavedla tzv. Code des investisments (Zákon o investicích – pozn. redaktora), který novým firmám garantuje 5 let daňových prázdnin a řadu dalších výhod. Malijský trh sice nepatří k největším, stál ale dlouhou dobu mimo zájem zahraničních firem, a proto je zde řada investičních příležitostí.

Kdyby byla nyní uvolněna významnější částka na podporu vašeho úřadu a spolupráce obou zemí – což uznejme, že není příliš reálné, ale kdyby přeci – jak byste takovéto peníze využil, popř. jak byste doporučil jejich využití?

Určitě bych doporučil, aby takové prostředky byly využity pro podporu obchodních styků – organizaci obchodních fór a expozic českého zboží v Mali, účast českých firmem na akcích obchodní komory apod. Také je důležité, aby čeští státníci a politici, kteří jedou do regionu západní Afriky, s sebou brali zástupce českých firem. Tak to zde dělají zástupci velkých států a zdá se, že právě takový postup nese kýžené ovoce.

Mohou se české firmy na Vás v případě zájmu o investici v Mali obracet přímo?

Ano, zájemci naleznou kontakt na stránkách MZV.


file not found1223