Cílem útoků radikální islamistické skupiny Boko Haram v Nigérii jsou velmi často obyčejní lidé, civilisté, někdy dokonce děti, jako tomu bylo v květnu tohoto roku při únosu více než dvou set školaček. Metody, které skupina používá, jsou nadmíru kruté a brutální a lze je označit za teroristické. Hlavním účelem jejich útoků je totiž co největší počet mrtvých a šíření atmosféry strachu ve snaze rozvrátit společnost a stát.
Tento text Petra Zdráhaly k tématu radikální islamistické skupiny Boko Haram navazuje na článek ze dne 17.8. Je věnován metodám této skupiny a jejich důsledkům a projevům v životě Nigerijců a fungování federace.
Útoky a metody
Boko Haram již dávno nepoužívá „pouze“ útočné pušky AK-47, ale využívá i bojových vozidel, protitankových zbraní a nejrůznějších výbušných zařízení. Část vybavení, které skupina používá, pochází z ukořistěné vojenské techniky. Skupina si také platí řadu informátorů z řad mládeže, kteří pro ni sledují pohyby ozbrojených složek.
Boko Haram neútočí primárně na náboženské objekty, jak bychom mohli předpokládat. Pouze 10% útoků je vedeno proti náboženským cílům. Celá čtvrtina útoků je pak proti civilistům a 22% proti policejním cílům. Dalších 16% útoků proti cílům komerčním, 11% vládním, 9% vojenským a 7% útoků bylo namířeno proti vzdělávacím institucím. Často dochází k přepadům celých vesnic. Jen v tomto roce jich bylo více než čtyřicet zcela srovnáno se zemí a kolem 2 000 vesničanů přišlo o život. Celkově pak v důsledku útoků skupiny přišlo o život už více než 5 000 lidí.
Útoky se přesouvají i do vnitrozemí Nigérie. Dne 14. dubna 2014 provedla skupina útok na autobusovou stanici 8 km jihozápadně od centra hlavního města Abuji (podle vůdce Boko Haram, Abubakara Shekau, „hříšného města“), při kterém zemřelo minimálně 71 lidí a 200 dalších bylo zraněno. Skupina útočila také 25. června 2014 v Lagosu. Při útoku bylo zasaženo obchodní centrum a zemřeli minimálně dva lidé. Obětí však mohlo být mnohem více, protože cílem útoku byla palivová nádrž, kterou se útočníkům nepodařilo vyhodit do povětří. Útoky se zejména v poslední době stávají zcela nepředvídatelnými.
Důsledky útoků
Oběti útobů Boko Haram se počítají na tisíce. Jen za tento rok jich bylo více než 3 300. Od roku 2013 bylo na severu Nigérie vysídleno minimálně 350 000 lidí, z nichž 60 000 uprchlo za hranice. Byly zničeny stovky škol a vládních budov, nemluvě o destruktivním vlivu na už tak chudý severovýchodní region.
Vysoké počty obětí však nezpůsobují pouze útoky Boko Haram. Také zásahy nigerijských bezpečnostních složek proti radikálům jsou velmi často provázeny násilím na civilním obyvatelstvu. Tisíce osob bylo mimosoudně popraveno pouze z důvodu podezření ze spolupráce s Boko Haram nebo zemřelo v zajetí armády či policie. „Nájezdy“ vládní Joint Task Force (JTF) po útocích Boko Haram jsou obávané. Rodiče svým synům ze strachu před odvetou ze strany JTF často radí, aby z oblasti, kde Boko Haram provedla útok, raději okamžitě utekli. Ve městě Baga, které leží ve státě Borno, JTF takto zničilo více než 2 000 budov a údajně zabilo desítky lidí v reakci na zabití vojáka, který se stal obětí Boko Haram. Nikdo za tyto činy nenesl zodpovědnost.
Vláda také podporuje vytváření oddílů domobrany, které pomáhají v boji proti radikálům. Tyto militantní oddíly jménem Civilian Joint Task Force od vlády dostávají drobné finanční příspěvky a identifikační karty sloužící k jejich identifikaci. I tyto oddíly jsou častým terčem útoků. Jsou však také pověstné svou krutostí, ke které mnohdy stačí pouhé podezření ze spolupráce s Boko Haram.
V nejvíce postižených oblastech jsou vyhlašovány mimořádné stavy a zákazy nočního vycházení. Místní firmy musí zvyšovat výdaje na ochranu svých pracovišť. Zvyšuje se také rozpočet vlády na obranu. V roce 2010 činil 3,61 mld. USD, v roce 2014 již 5,62 mld. USD. Pokud se nepodaří aktivity Boko Haram utlumit, nebude pravděpodobně možné na začátku roku 2015 v nejvíce postižených státech uspořádat demokratické volby.
Selhání na straně federace?
Životní úroveň na severovýchodě země je nejnižší v celé federaci a stále se zhoršuje. Značným problémem je dlouhodobé podfinancování nigerijských policejních složek. Např. v roce 2012 připadalo na policistu 5 400 USD ročně oproti 10 000 USD na vojáka. Generál působící na severovýchodě státu Adamawa prohlásil, že až 50% z jeho vojáků není schopno vlivem nedostatečného vybavení plnit své úkoly. Policisté jsou vlivem tíživé situace často frustrovaní a někdy dokonce obviňováni z předávání informací o identitách informátorů přímo Boko Haram.

Unesené školačky z města Chibok měly být vyměněny za příslušníky Boko Haram v nigerijských věznicích. Zdroj: YouTube.com
Občané tak nejsou přesvědčeni o smysluplnosti spolupráce s ozbrojenými složkami. Jejich zásahy totiž často končí újmou na životech nevinných lidí a na majetku. Beztrestnost těchto akcí přispívá Boko Haram k náboru rozhořčených občanů. Na konci května armáda uvedla, že údajně ví, kde unesené dívky z Chiboku jsou, ale nedokázala zakročit. Obyvatelé tak přestávají mít ve stát důvěru. Představitelé severních států jsou podezřelí z podpory Boko Haram ve snaze ukázat neschopnost současné vlády. Civilian Joint Task Force 1. července 2013 zapálilo sídlo Alhajiho Maly Othmana, předsedy politické strany ANPP pro stát Borno, protože byl podezřelý z financování skupiny. Byl poté na měsíc zadržen a pak propuštěn, podezření ze spolupráce se však nepodařilo přesvědčivě vyvrátit.
Pro budoucí úspěšné zvládnutí hrozby skupiny Boko Haram je zcela zásadní postoj místních lidí. Je nezbytně nutné, aby si lidé uvědomili, že spolupráce s touto skupinou jim lepší budoucnost nepřinese. Přejme lidem v postižených oblastech, aby našli odvahu čelit těmto zákeřným narušitelům jejich životů.