Africký informační portál - Věcně o Africe

Účast Ghany na peacekeeping misích OSN

Publikováno: 27.7.2014

Afriku považuje nemalá část veřejnosti za místo, kam se bezvýsledně posílá velké množství finančních prostředků v podobě rozvojové a humanitární pomoci a kde zbytečně umírají zahraniční vojáci, reportéři či lékaři v nikdy nekončící řadě konfliktů. V reakci na tuto deziluzi se začíná rozšiřovat názor, že by Afrika měla být ponechána svému vlastnímu osudu a že by do jejího vývoje nemělo být jakkoli zasahováno.

Jednou z afrických zemí, která se těmto představám zcela vymyká, je Ghana. Ghana se výrazně podílí na aktivitách mezinárodního společenství, jmenovitě např. na vojenských misích OSN, a navzdory relativně nepočetné armádě je velmi platným, ne-li klíčovým členem. Níže přinášíme krátký text Jakuba Horáka shrnující účast Ghany na tzv. peacekeeping misích OSN.

„Během 53 let intervencí Ghana poskytla přes 130 000 vojáků na 39 misí v Africe, Evropě a Asii“

Vojenská přehlídka v Den veteránů 11. listopadu. Kumasi, Ghana. Foto Jakub Horák

Vojenská přehlídka v Den veteránů 11. listopadu. Kumasi, Ghana. Foto Jakub Horák

Působení vojáků v modrých přilbách je jednou z nejvýraznějších činností Organizace spojených národů, jež si vytkla za svůj primární úkol udržování světového míru. Ghana na mírové mise výrazně vojensky přispívá již více než pět desetiletí a v současnosti je téměř pětina její armády ve službách OSN. Poskytování mírových jednotek se stalo pevnou součástí ghanské zahraniční politiky od vyhlášení nezávislosti v roce 1957.

Ghana ve své historii neměla představitele státu, během jehož vlády by nebyli vysláni vojáci na peacekeeping mise. Během 53 let intervencí Ghana poskytla přes 130 000 vojáků na 39 misí v Africe, Evropě a Asii, což ji řadí mezi deset největších poskytovatelů vojáků pro OSN. Její ozbrojené síly v těchto misích doposud přišly o 131 mužů, a země je tak celosvětově na čtvrtém místě v počtu úmrtí v rámci misí OSN za Indií, Nigérií a Pákistánem.

Vedle misí OSN se Ghana také účastnila čtyř regionálních mírových operací ECOWAS (Economic Community Of West African States), v jehož misích působí její vojáci dodnes. Účastní se rovněž mise OSN MINUSMA (Multidimensional Integrated Stabilization Mission in Mali) v Mali, kde působí po boku českých vojáků (ti jsou však součástí mise EU TM Mali). Přesto se zde nabízí srovnání s ČR, která je co do velikosti armády (cca 20 000) srovnatelná s Ghanou (cca 15 500). ČR za dobu existence OSN poskytla 3 370 vojáků na 21 misí.

Důvody účasti Ghany na peacekeeping misích

Jaké důvody vedou Ghanu k tak vysoké participaci na misích OSN? Mezi hlavní důvody patří udržení stability, strategická obrana vlastních hranic a potřeba řešit konflikty v regionu západní Afriky. Nejen západní Afrika, ale celý kontinent trpí fenoménem přeshraničního přelévání konfliktů. Jedním z příkladů ohrožení stability a bezpečnosti Ghany může být občanská válka v Libérii, navzdory tomu, že spolu tyto dvě země nesousedí a jejich státní území dělí více než 500 km. V souvislosti s tímto konfliktem musela Ghana v roce 1992 přijmout 13 000 liberijských uprchlíků. V roce 2004 jich v Ghaně bylo více jak 40 000. Mimo strategických, politických a ekonomických zájmů je Ghana navíc spjata se svým regionem kulturně a historicky, a toto pouto hraje také svou roli při poskytování vojáků do konfliktních oblastí západní Afriky. Tento faktor však nevysvětluje účast ghanských vojáků na neafrických misích.

„Její vojáci platí v rámci rozvojového světa za jedny z nejlepších, ne-li za nejlepší.“

Druhým důvodem vysoké účasti ghanských vojáků na vojenských misích je pozitivní finanční bilance ghanské armády díky kompenzacím od OSN. Příkladem, který ukazuje, jak Ghana profituje z kompenzačního systému OSN, může být rok 2010. V tomto roce Ghana poskytla na mise více jak 2 500 vojáků a množství vybavení. Finanční příspěvek, který obdržela za svou účast na mírových operacích, byl 74 336 121 USD. Náklady spojené s vysláním vojáků a výdaje za provoz techniky a za použité vybavení však byly pouze 42 100 577 USD. Profit pro ghanskou vládu tak činil 32 235 545 USD.

Připomínka padlých vojáků ve světových válkách a všech ghanských vojáků sloužících na zahraničních misích. Kumasi, Ghana. Foto Jakub Horák

Připomínka padlých vojáků ve světových válkách a všech ghanských vojáků sloužících na zahraničních misích. Kumasi, Ghana. Foto Jakub Horák

Část prostředků z kompenzací bývá investován do armády, zejména na nákup vojenské techniky. Finančně však profituje nejen Ghana coby stát. I ghanští vojáci, kteří se misí účastní, získávají nadprůměrné výdělky díky platu od OSN, který tvoří jejich dodatečný příjem. Mnoho vojáků si tak může dovolit postavit dům, koupit vůz a poskytnout své rodině vyšší životní standard. Důvodem účasti na misích je také možnost zlepšovat vojenské schopnosti ghanské armády.

Ghana svou vysokou angažovaností na misích získává prestiž na mezinárodní scéně a především v OSN. Její vojáci platí v rámci rozvojového světa za jedny z nejlepších, ne-li za nejlepší. Vysoce hodnocena bývá především jejich účast na misi UNAMIR (United Nations Assistance Mission for Rwanda) ve Rwandě v roce 1994. Během již probíhající genocidy se ghanský generál Henry Kwami Anyidoho rozhodl – navzdory rozhodnutí OSN ukončit misi a odchodu většiny ostatních zemí ze Rwandy – ponechat ghanský kontingent v zemi. Na 360 ghanských vojáků tak tvořilo páteř mise, díky níž mohl kanadský velitel generál Roméo Dallaire aspoň částečně pokračovat ve snaze chránit civilisty, a zachránit tak na několik desítek tisíc Rwanďanů.

Dalším významným příspěvkem Ghany na mise OSN je její dlouholeté působení na misi UNIFIL (United Nations Interim Force in Lebanon) v Libanonu. Této mise se Ghana účastní již od roku 1979 a její průměrná roční účast se pohybuje kolem 800 vojáků. U zrodu této mise stál ghanský diplomat a generál Alexander A. Erskine, který tuto misi v podstatě vybudoval a zajistil jí mezinárodní podporu. Ghana této misi také dvakrát velela (v letech 1979-1981 a 1999-2001). Působení v Libanonu je pro Ghanu velice prestižní záležitostí a na svou aktivní a silnou účast je také náležitě hrdá.

Nejistá budoucnost

Nabízí se otázka, jak bude vypadat role Ghany v rámci mezinárodních peacekeeping misích v budoucnu. V následujících několika letech Ghana zřejmě nebude měnit svou politiku a i nadále bude jedním z největších poskytovatelů vojsk pro mírové mise. V dlouhodobé perspektivě je ale role Ghany nejistá.

Nereformovaný systém finančních náhrad OSN neustále snižuje zisky států, jež poskytují své vojáky. Snahy OSN o zvýšení efektivity a bezpečnostních standardů na misích zvyšují náklady spojené s vysíláním jednotek, které pociťují zejména rozvojové země, jako je právě Ghana. Pokud nedojde k reformě systému, což bude velmi obtížné, neboť už nyní má OSN problémy s proplácením náhrad, bude faktor finančního benefitu pro státy čím dál méně zajímavý.

Druhou otázkou je samotná schopnost Ghany dlouhodobě se podílet na misích ve stávající míře. Ghanská vojenská technika je zastaralá a velikost ozbrojených a bezpečnostních složek malá. Přibližně 20-25 % ghanské armády je nepřetržitě nasazených na zahraničních misích a poměr policistů k počtu obyvatel je 1:1 200. Společně s rychle rostoucí ghanskou populací se budou i nároky na udržení vnitřní bezpečnosti zvyšovat. Je tak nejisté, zda se Ghana bude do budoucna schopna vypořádat s těmito faktory, které ohrožují dlouhodobé vyhlídky na další významnou participaci na mírových misích OSN.

Vlčí mák na hrudi vojáků je symbolem Dne veteránů. Kumasi, Ghana. Foto Jakub Horák

Vlčí mák na hrudi vojáků je symbolem Dne veteránů. Kumasi, Ghana. Foto Jakub Horák



Jeden komentář k článku "Účast Ghany na peacekeeping misích OSN"

  • David AIP napsal:

    Díky za zajímavý článek. Účast ghanského kontingentu ve Rwandě je opravdu pověstná a nedávno se připomněla 20. výročím.

    Mírové mise OSN nejen v Africe jsou samozřejmě „velké“ téma. Je to jedna z nejviditelnějších a zároveň nejkritizovanějších aktivit OSN. Věnuje-li se někdo tomuto tématu, analýzu misí OSN v Africe bychom velmi ocenili.

file not found1223